Jak tě dostat aniž bys utekla ? - 9. kapitola

05.01.2015 23:24

Ahoj vítám Vás tady v novém roce. Moc keců mít nebudu snad jen to, že se omlouvám za jakékoliv chyby v textu, doufám že se bude líbit. :)

Snad se vyznáte a nebudete mě potom chtít linčovat :)

9. kapitola

13. března 2013 středa

 

Tom pohled - ještě včerejší

 

Celý den v práci byl poměrně nudný a já už se nemohl dočkat večera. Už včera cestou domů mi v kapse přibyly koupené oříšky, které jsem Nelje slíbil. Stavil jsem se u Sofie a Freyi, která ale nebyla doma, zajímalo mě zda by mi neřekli něco co má Nel ráda nebo co jí zajímá abych věděl na co zavést řeč. No spíš abych jí nenudil, nebo aby mě nezačala brát jako kamaráda. Ve friendzone jsem už byl a víckrát tam už nechci. Musím se znažit. 

 

Sof byla moc milá a hlavně překvapená, že jí věřím tak, že se jí na tohle ptám. 

No v každém případě mi dost pomohla, pak mě napadlo zda to vůči ní není nefér, že takhle zjišťuju věci o ní od jejích kamarádek, ale snad se to nedozví, jen jí nechci nezklamat… .

Sof mi prozradila, že Nel má hrozně ráda výstřední styl, čehož jsem si už všimnul, taky miluje hudbu, tanec a zvířata. Ráda čte. Zajímá jí prý i showbusiness, ale co mě zarazilo, bylo to, že mi Sof prozraila, že Nel má hrozně ráda jídlo a že je těžké jí od něj někdy odtrhnout, ale že je i na něco alergická. Tak mám dávat bacha. Pak nemá moc ráda sport, ale chvíli dělala lukostřelbu.

 

To by mi asi mohlo stačit. Tak nějak vím na co bych se mohl zeptat. Pak už jsme jen klábosili, když do dveří vletěla asi nadšená Freya a blábolila něco asi česky, jediné co jsem rozuměl bylo jméno Ben. Napadlo mě, že se asi taky něco stalo. Spíše pozitivního jsem soudil. Když přestala poskakovat tak si mě všimla mávnul jsem na ní a usmál se ona se rychle zabouchla u sebe v pokoji. Tak jsem se radší zvedl a odešel abych jim nechal soukromí. 

Doma už jsem jen zvolil vhodné oblečení na zítřejší večer.

 

13. března 2013 středa 

 

Tom pohled - už dnešní

 

Celý den v práci jsem byl tak trochu nesvůj. Nelju jsem viděl ráno přijít pak jen zapadla do dílny a celej den už se neukázala. Ani nebyla nijak extra oblečená, přiznám se to mě trošinku zklamalo. Měla jen džíny a k nim krátké tričko s kšandama a tašku přez rameno. 

Taky dnes padalo mnoho narážek na mě a Nel, protože nějakou záhadou celé divadlo vědělo co se bude dnes večer dít. Tak takové ty vtípky nezapomeň na ochranu a ne, že zalezete do křoví byly stále omýlány. K večeru už to utichlo a když jsme měli padla tak všichni kupodivu nezmizeli rychle jako pára nad hrncem, ale zdržovali jak jen to šlo. Já nemohl, protože jsem Nel slíbil, že po práci se sejdeme před dílnou. Rychle jsem ze sebe shodil oblečení na zkoušky.

Když jsem si vybíral co na sebe hlavou se mi honilo jen to, že je to zvláštní událost jít s Nel ven, proto mi pod ruku padlo moje oblíbeníé modré sako a bílá košile. Belskově jsem se tedy převlékl a s tím, že na mě vysí všechny oči v místnosti jsem odtamtud odešel. Prošel jsem chodbou k Neljině dílně a dveře byli zavřené. Upravil jsem si ještě oblek a zaklepal jsem.

 

--------------------

 

Nel pohled

 

Už od rána jsem byla nějak nervózní, jak jinak taky, kdo by čekal něco jiného. Večer jsem nestihla přemýšlet nad tím co si vemu, ale chtěla jsem ho překvapit. Proto jsem si do práce vzala jen obyčejné džíny. A do tašky jsem si dala kupodivu né tu novou sukni, ale tu která byla celá bílá a bylo na ní vysypáno mnoho barevných mini třpitek a zdobená byla jen duhovými provázky. K tomu jsem měla tričko s poníkem rainbow dash, infantilní vím, ale radši ať mě pozná jaká jsem na prvním rande, ne aby byl posléze překvapen. Boty jsem zvolila lolita černé s mašlemi a na hlavě jsem měla malá modrá ouška. Tohle všechno jsem měla v tašce a převleču se před tím než pro mě příjde.

V divadle jsem tedy rychle vlezla do dílny. Kde jsem opět pracovala na dalších kostýmech. Dnes jsem dodělávala ty lidi, které už jsem měla naměřené a nebrala jsem nikoho dalšího abych se mohla převléci a aby mě nikdo neotravoval.

K večeru jsem měla většinu těžkých částí kostýmu hotovou a už jsem pracovala na doplňcích. V pět jsem vše uklidila. Převlečená jsem byla zkontrolovala jsem se a oblečení z rána jsem nacpala do té samé tašky jako tu sukni co mám teď na sobě. Rozhodla jsem se to tu nechat a vzít to domů zítra. V tašce přez rameno jsem měla jen telefon, klíče a klíče od divadla.

Pak někdo zaklepal, naposledy jsem se koukla do zrcadla a dveře otevřela.

--------------------

 

Tom pohled

 

Už jsem se trochu bál, že tam není, a že rande nedopadne. Když se najednou otevřely dveře a v nich stála Nel. Byl jsem její krásou okouzlen věděl jsem, že outfitem nezklame. Byla dokonalá.

 

" Ahoj Nel."

" Ahoj Tome, můžeme jít ?"

" Jo jo pokud tedy nechceš trávit rande na chodbě ?"

" To se mi asi nechce.“

 

Vyšla ze dveří a zamkla. Napadlo mě nabídnout jí rámě nebo ruku, ale řekl jsem si, že nás budou tuty pozorovat tak až venku. Svižným krokem s mnoha pohledy na zádech jsme opustili divadlo. Na ulici jsem Nel nabídnul rámě jako pravý džentleman. Ona se do mě s úsměvem zavěsila. Dovedl jsem jí k autu, které nás odvezlo k Hyde Parku, no odvezlo, já jsem řídil.

 

" Tak co jdeme se podívat na ty veverky." zeptal jsem se tak nějak ledabyle.

" Jasně. Máš oříšky ?"

Vytáhl jsem je z auta a šly jsme. Přešla se silnice a hned tam byl vstup do parku. Šly jsme vedle sebe nedržel jsem jí, říkal jsem si, že na první rande by to asi mohlo být trochu moc i když já netuším jaké jsou zvyky v české republice na to jsem se měl Sof zeptat. Teď už je to jedno. Bylo ticho, ale nezdálo se mi trapné.

Mířili jsme hlouběji do parku k veverkám k takovému jezírku. Byl už večer docela ticho asi kolem šesté, bylo tam pár běžců nějaké maminky s dětmi. Nikdo kdo by nás mohl rušit.

" Hrmhm. Tak jak ti jde navrhování kostýmu Nel ?"

" Ale jo docela dobře pro tebe už ho mám hotový a parcuji na dalších, ale nechceš se bavit o práci, že ne ?" Usmála se.

" Ne to ne jen jsem chtěl nějak začít."

" To je v pohodě. A co teda jinak co třeba, ty rád tancuješ je to tak ?"

" Ano, ano, to je pravda miluji tanec. Jakýkoliv. A ty ?"

" Já taky ráda tancuji. Ale nijak zvlášť spíš tak jako doma chvíli jsem chodila tancovat a do tanečních baví mě to ale výrazně se tím nezybývám. A ty tancuješ jen tak pro zábavu?“

" Tanec je zábava a nerad tancuji někde pro někoho nejradši tancuji sám pro sebe. Takže tancování v různých talk show nijak nevyhledávám, jo zatancuju, protože to maj lidi rádi, ale že bych tancoval jen tak kdekoliv a kdykoliv na veřejnosti to ne. A co zvířátka máš nějaké ?"

" Měla jsem dříve, ale teď ne, jinak zvířata miluji no teda zvířata taková ta chlupatá a se 4 nohama jsou asi nejlepší hmyzu se bojím."

" A veverek ne ?" Začínly se pomalu objevovat ty malé mršky. Zahlédl jsem jich několik u jedné lavičky. Nel asi taky protože povyskočila něco zaviskla a začala se k nim tak jako divně plížit. Musel jsem se nad tím pousmát. Byla zvláštní a to se mi na ní líbilo. Veverky kupodivu neutekly a koukali na ní asi tak jako já. Mířil jsem za ní s těmi oříšky. Nenápadně jsem jí je vtisknul do ruky a ona automaticky vytáhla oříšek. Koukala na ně s vykulenýma očima a ony na ten oříšek v ruce pak ho pomalu strčila do pusy a snědla ho. To mě překvapilo nejvíce měl jsem za to, že budeme krmit veverky a ne jí. Pak vyndala další oříšek a to už byla úplně u těch veverek ta jedna z nich ten oříšek podala pak jich Nel vytáhla ještě několik a rozdala jim je do těch pacek. Narovnala se z toho divného postoje a usmála se na mě a trochu se červenala. Vrátila mi pytlík s oříšky. A posadili jsme se na tu lavičku. Veverky odešly a asi se pochlubili ostatním, protože se jich o chvíli později několik objevilo.

" Promiň za ten jeden oříšek, ale já na něj měla hroznou chuť."

" To nevadí."

" A kdyby jsi se divil tomu postoji to se jemnuje „speciální sledovací krok“."

" Tak už se nemusím ptát." Stále se usmívala a mě to lákalo, k tomu jí dát alespoň pusu.

" Seděli jsme tedy na lavičce a krmili ty malé veverky a jednu takovou větší, protože Nel vždy když si myslela, že nekoukám tak ujídala. Takhle ty oříšky zmizely mnohem rychleji. Všechny veverky utekly.

" Tak co Nel půjdeme na tu večeři ?"

" Zval jsi mě, ale na kafe pamatuješ ?"

" To sice ano, ale teď mám hlad a tak tě zvu na večeři."

" Tak dobře."

" Hmm začínáš být poslušnější už se nehádáš."

" Nehádám, protože mám hlad, neobědvala jsem, víš."

" To nevím jakto, že jsi nejedla ?"

" Pracovala jsem, neměla jsem čas na jídlo."

" No tak na co čekáme."

 

Už jsme oba stáli u lavičky, popadl jsem jí za ruku a vyrazilo se. V několika dalších sekundáchmi došlo, že jí držím proto jsem asi trochu zrudnula ruku jí pustil s nenápadnou omluvou. Otočila se na mě pak se opět usmála tím jejím úsměvem a zpátky mě chytla za ruku propletli jsme si prsty a ona lehce stiskla na znamení jako, že se můžeme držet za ruce. Také jsem jí lehce stiskl ruku a mířilo se na večeři. 

Zašel jsem s ní do rstaurace kde mě znají a mám to tam rád. Tudíž to v překladu znamená, že nebudou volat noviny ani televizi, že se Tom Hiddleston objevil na veřejnosti s dívkou. Usadili nás i na mé oblíbené místo v rohu vedle baru. Podali nám jídelní lístky. Nel se do něj ihned začetla měla ho úplně přez celý obličej a tak jsem neviděl její výrazy. Já jsem se jí přes ten svůj pokoušel lehce pozoroval.

 

" Hmm Nel můžeš si dát cokoliv chceš."

Podotkl jsem kdyby náhodou váhala.

Jen zabručela na souhlas a listovala dál. Mezitím už přišel číšník.

 

" Tak co si dnes dáte k pití pane Hiddlestone ?"

" Asi jen perlivou vodu a Capucino."

" A krásný doprovod pana Hiddlestona si dnes dá?"

Nel pravděpodobně teď asi překládala jídelníčeka a tak neslyšela na tak milé oslovení, proto jsem jí poklepal na jídelníček. Lekla se rychle vykoukla vykulila oči pak se začervenala. Položila jídelníček a na něj telefon se slovníkem. A mile se usmála na Emmeta.

 

" Krásný doprovode pana Hiddlestona dáte si k pití ?"

" Oh omlouvám se dám si capucino a perlivou vodu."

" Dobře děkuji za chvíli to tu máte." Odešel a Nel tak rychle jak celou barikádu sundala opět jí nahodila nestihl jsem nic říci. Držela se jídelníček před obličejem a já slyšel jen klapání prstu na klávesnici a asi tichý smích.

 

" Nel?"

Nic.

" Nel?"

Nic.

" Veverko Nel ?"

" Ano promiň já jsem se snažila si vybrat." 

" Jestli něčemu nerozumíš tak ti poradím, neboj se zeptat."

" Ne to já tě nechci zdržovat od vybírání."

" Já už mám vybráno."

" Aha no tak mi teda poraď mám si dát tenhle skvěle znějící hamburger a nebo radši vepřovou panenku na švestkách naložených v irské whisky a pečenými bramborami ?"

" Páni máš apetit, já bych volil tu panenku."

" Myslíš, no tak já ti budu věřit."

Když Emmet přišel tak se na něj Nel usmívala a já jsem asi pocítil trn žárlivosti. To snad ne abych byl žárlivej. Emmet položil naší obědnávku na stůl.

" A k jídlu si dáte ?"

" Dáma první." Řekl jsem.

" Dobrá tak si dám tu vepřovou panenku na švestkách naložených v irské whisky a k tomu poprosím zeleninový salát."

" Já bych si dal jako obvykle Emmete."

" Dobrá hned to bude." Odešel. A já se v duchu radoval konečně jsem pozval na rande holku, která se nebojí si obědnat to co chce bez tohož aby koukala na to kolik toho je za jakou cenu a nebo jestli přede mnou nebude vypadat divně. Ve skrytu duše jsem poskakoval, že jsem si snad konečně vybral dobře.

Pak mě z radováni probudil jemný hlas.

" Tome? Tome? Jsi tu?"

" Jo jo jsem."

" Vypadal jsi jako v tranzu nad čím jsi přemýšlel.“

„ Ale asi nad tím, že máme stejnou obědnávku pití."

" Jo no vidíš, skoro bych si toho nevšimla."

" Tome?"

" Hmm."

" Podal by jsi mi prosím z baru brčko." Zašeptala na mě.

" Jasně podal."

" Díky." 

" A proč šeptáme."

" No proto aby jsi mi to brčko podal ty a ne barman."

" Tak to jo."

Zasmála se když jsem brčko podal a tak bylo se šeptáním útrum.

Pak začala tím brčkem foukat do pěny u kafe a vytvořila tam docela pěknou bublinu. Pak skrz ní to brčko opatrně protáhla a napila se.

" Ty piješ kafe brčkem ?"

" Ano piju. Vadí ?"

" Ne, ne, jen jsem to ještě nikdy neviděl."

" No tak koukej." Pila kafe brčkem páni.

" Nel a mohu se tě zeptat ?"

" Jasan ptej se na cokoliv, proto tu jsem ne? Abychom se o sobě něco dozvěděli."

" Pravda. Tak proč jsi se rozhodla přestě zrovna do Británie? Česko ti nevyhovovalo?"

" Ne to ne Česko je krásná země, mám jí ráda, ale chtěla jsem změnu a byl to můj sen už od základky a tedy taky holek mých kamarádek Freyi a Sofie. A tak jsme dlouho šetřili a vzdělávaly se abychom mohly do Anglie do Londýna moc nás to sem lákalo."

" Aha a proč práce v Národním divadle."

" Jsem se učila návrhářkou a moc mě baví dělat a nosit výrazné a neobvyklé oblečení a říkala jsem si, že v divadle jsou potřeba kostými tak se tam uplatním."

" Byl to jediný důvod nebo ne ?"

" Ne hlavním důvodem bylo něco co ti řeknu jindy."

" Ok nebudu vyzvídat."

" Jsem ráda a teď já co vlastně říkaly rodiče na to, že jsi se rozhodl být hercem."

" No mamka mě podporovala, pomáhala mi, koukala na moje představení a táta no ten byl ze začátku trochu proti bál se mých zisků, že bych třeba mohl padnout do úzkých, ale naštěstí díky filmům ne. Taky pak chodil na má představení a viděli i filmy. Jen doufám, že neviděli Bezedné moře to by se jim asi nelíbilo. Jsou zastánci toho, že by se partneři neměli podvádět a hlavně muž by neměl být na ženu hrubý. Ani jedno tento film bohužel nesplňuje tak doufám, že ho neviděli a pokud jo jsou hodní, že mi to nevyčítaly. Ale vyčítaly mi každou ženu se kterou jsem chodil sice vždy jen chvíli, ale stihl jsem jí představit pak mě podvedla nebo jí něco vadilo."

" Jéj tak tvoji rodiče se mi už od popisu zamlouvají."

" Vážně ?"

" Ano mají správné názory."

" Hmm a co tvoji rodiče na to, že jsi v Anglii ?"

" No tak oni ze začátku trochu protestovali a říkali, že důvod proč sem jet je trochu absurdní, ale když jsem je přesvědčila a pak jim i dokázala, že mě do toho divadla vzali usoudili, že dělám dobře a podporují mě."

" Tak to je super. A Nel mě hrozně trápí otázka toho jak nás fanynky vnímají nebo spíš tuším co z toho vzniká ale jakoby jak to funguje umíš to vysvětlit? Tedy pokud se ti chce."

" No tak pokud je někdo fanynkou třeba vemu tvou roli Lokiho jeho fanynek je spousta, píšou se různé fanfikce taky vás bezmezně zbožňují, plakáty, různé věci s Lokim má snad každá a navzájem se hledají a zbožňují ho spolu. Tedy pokud mám správné informace.“

" Aha zaujaly mě ty fanfikce co je to ?"

" Ty jsi nikdy nečetl žádnou FF o tobě nebo o nějaké tvé roli ?"

" Ne."

" A já myslela, že to vy herci víte. No to je jedno FF jsou většinou vysněné nebo vymyšlené příběhy o té postavě nebo herci co si ty fanynky vymyslí."

" Aha a co například se vymíšlí ?"

" No to nevím zda by tvá čistá duše měla vědět."

" Trochu mě děsíš, ale přece jen pověz."

" Ok no většinou je to o páru nebo i jiné postavy. Většinou se píše nějaký příběh těch dvou."

" To nezní tak zle."

" Ne není to zlé jen jsem tě chtěla trochu vyděsit jestli chceš něco ti pošlu."

" Tak jo to bude určitě něco zajímavého."

" Jo to jo."

Během toho co jsme se tu docela dobře bavili nám už donesli jídlo Nel to co si obědnala a mě vlastně totéž, protože to si tu dávám pokaždé.

" Hele ty si tu vždycky dáváš to samý co dneska já?"

" No jo už to tak bude mám to hrozně rád."

" Proto jsi mi to doporučil, protože si to tu dáváš ?"

" Ne protože to je to nej z téhle restaurace." Usmál jsem se na ní a ona se pustila do jídla. Jedla sice jako dáma to musím uznat, že jíst slušně umí, ale padalo to do ní poměrně rychle. Za chvilku to bylo pryč. No teda chvilka to nebyla, ale vyjedla celý talíř, evidentně jí to chutnalo a pak se ještě pustila do toho salátu. Já už jsem taky vypadal na to, že to dojím, ale asi ve tříčtvtině mě to nějak došlo do žaludkua já přestal mít hlad. Napadl mě jeden fígl, který jsem jednou četl, že prej když své dívce na prvním rande nabídneš jestli to po tobě dojí tak prý poznáš podle reakce a odpovědi jaká je. Je to blbost, ale přece to jídlo nevyhoděj ne.

Zrovna měla v puse salát.

" Hrmhm Nel chtěl jsem se zeptat já už nemůžu dojedla by jsi to po mě ?"

Trochu se zarazila a pak jen odpověděla. Nevěštil jsem nic dobrého, přece holka nebude dojídat po chlapovi večeři.

" Jasně, že to po tobě dojím." Usmála se a dojedla ten zbytek salátu. Pak jsme si prohodily talíře a ona dojedla i tu čtvrtinu jídla po mě. Zajímalo by mě kam to dává, protože nevypadá ani zadýchaně ani, že by byla přecpaná.

Dojedla a dopili jsme kafe a vodu.

" Tak co doporučil jsem správně ?"

" Jo jo bylo to úplně boží to jídlo fakt super moc mi to chutnalo."

" A dala by jsi si ještě sladkou tečku ?"

" Pokud tu mají něco dobrého tak ano."

" No mohu doporučit dortík Black Forrest."

" Tak tedy ano." 

Zazvonil jsem na baru a objednal nám každému po kousku dortu a ještě jeno capucino. 

" Tak ti tedy chutnalo ?"

" Jo vážně to bylo moc dobré. Hmm Tome mám na tebe otázku ty se stále vídaš s Benem mohla bych se tě zeptat jak to má on se ženami ?"

" No on je v tomhle poměrně nezdílný a nerad to nějak řeší proč?"

" No protože na něm vidím, že se mu líbí Freya a tak jako trochu neomaleně jsem se pokusila je dát dohromady ale akorát jsem to pokazila a schytala."

" To snad ne Ben na tebe křičel ? A odkud vy se znáte ?"

" Jo byl hrozně naštvaný a my jsme sousedi bydlím se vedlejším bytě."

" To nevěřím on je hrozně klidnej to jsi ho musela fakt vytočit to se nepovede jen tak někomu."

" Hmm a zrovna se to muselo povést."

" No jo no hele s ženami mu nepomáhej on je na tohle rád sám on si to musí nejprve vyřešit sám v sobě a až pak to řešit s tou dívkou."

" Jo to taky říkal. No díky za radu."

Akorát nám donesli dezert. Nel se na něj usmívala a pustila se do něj. Jedla pomalu a zdálo se mi, že tak trochu smyslně, ale to jsem hned zahnal a tu myšlenku jsem přivodil těm nočním hodinám. Bylo totož už 10 večer. Pomalu jsem jedl dort a měl jsem ho v sobě tentokrát dříve než Nel. Pak jsem pomlu upíjel kafe a pozoroval jí. Všimla si toho a vzhlédla od dortíku. Všiml jsem si, že má na tváři šlehačku.

" Hmm Nel na tváři máš trochu šlehačky." Zkusila to jazykem, ale nedosáhla tam.

" Počkej." Natáhl jsem se přes stůl a prstem jsem jí šlehačku setřel.

" Díky jsem to, ale čuně co ?"

" Ne nejsi to se stane každému."

" Hmm to teda, protože ty jí máš trochu na nose." Dříve než jsem stihl něco udělat naklonila se přez stůl a šlehačku mi utřela.

Pak jsem se rozesmáli a tím jsme přivolali Emmeta.

" Ahoj Mete zaplatím." Řekl jsem blekově dříve než Nel stačiala zareágovat a vůbec se přestat smát. Emmet odešel a vrátil se s účtenkou. Zaplatil jsem a nechal jsem mu nějké to zpropitné. Pak jsme se zvedli a odešli jsme do hloubi noci pod lampy. Vzali jsme to zpět přes park k Benovi to tudy bylo nejrychlejší. Bylo ticho krásné romantické ticho. Vzal jsem Nel za ruku. Nemluvili jsme ani jeden z nás nechtěl narušit to krásné ticho. Pak jsem cítil jak se Nel trochu otřásla došlo mi, že nemá žádný svetr něbo něco. Zastavil jsem a pustil jí. Sundal jsem si sako a oblékl jsem jí do něj. Usmívala se.

" Díky Tome."

" Nemáš zač." Pokračovali jsme v cestě kolem keřů a tak. Držel jsem jí ra ruku a najednou hrozná tíha na té ruce a vidím jak Nel podklouzla noha a spadla na jeden z těch keřů. Začala se smát a snažila se vyhrabat ven. Chytil jsem jí za obě ruce a postavil zpět na nohy. A začal jsem se nezastavitelně smát. Ona se na mě jen tak trochu zamračila a pak propukla také v hlasitý smích. Vzal jsem jí pak kolem pasu aby už mi nespadala a smáli jsme se až před její byt. Povídám si, že tolik těch schodů tu určitě nebylo. Stáli jsme tedy před jejím bytem. Tváří v tvář naproti sobě.

 

" Byl to krásný večer Tome moc ti za něj děkuju. Bylo to skutečně povedené, vtipné a zábavné rande." Trochu se zarazila nad tím slovem, ale pak když viděla, že to neřeším se usmála.

" No já ti moc děkuji, že jsi se mnou šla, užil jsem si to. A doufám, že to nebylo naposled."

" No když mě někdo pozve tak to naposled nebude." Pak mě objala a já jí. Pak si lípla pusu na prsty a položila mi jí na tvář. Byla sladká pak odemkla dveře a zavřela je za sebou. Pak jen vystrčila hlavu a řekla zbohem. Otočil jsem se k odchodu když jsem slyšet tiché kalpnutí dveří podíval jsem se na ty Neliiny ale ty pevně drželi. Tam mi to došlo byl to Ben.

" Ahoj Tome tak co jaké to bylo ?"

" Neslyšel a neviděl jsi snad ?"

" Jo máš pravdu špehoval jsem."

" Ty jeden, ale bylo to super hrozně se mi s ní líbilo trávit čas, ona je prostě božská."

" A co bude druhé rande ?"

" Pokud jí někdo pozve tak ano."

" A pozve jí někdo."

" Jasně že jo a nebude to nikdo jinej než já."

" Tak jo držím vám palce hodíte se k sobě, ale teď už jdu spát neveřil bys jáká je tu nuda u těch dveří, dobrou noc."

" Dobou noc Bene jindy to probereme."

Odešel zpět do bytu a já jsem se vydal domů.

 

Když jsem chtěl odemknout tak jsem zaslechl rozhovor Freyi a asi Nelji volali spolu po telefonu. Zabouchl jsem za sebou dveře a na tváři se mi objevil velmi šťastný úsměv. Pak jsem padl do postele.

Komentáře

To jsem tu dlouho nebyla...

Veri 10.01.2015
Hah, tak se tady zase zjevuju :D
...škola a tak vůbec, znáš to... :D
Každopádně se mi tahle kapitola moc líbila, jen si musím dočíst, co mi uteklo, protože jinak se v tom ztratím :D
Jop a díky, že ses stala prvním čtenářem našeho blogu :'D

Re: To jsem tu dlouho nebyla...

Chane 10.01.2015
Jsem ráda že jsi se zjevila, jo chápu ono se v tom dá ztratit hned :) Není zač byla jsem poctěna :)

Jeej

Maggi 06.01.2015
Tak po sto letech jsem tu. :D Kapitola ze začátku vypadala dlouze, ale začetla jsem se a prostě bezva. ^^ Jsou strašně cute. :3 Vážně jsem si to užila, další čekám co nejdřív. :D Btw, protože y se tenhle koment neobešel bez reklamy.. Máme s Veri dohromady blog, veriann.blog.cz Ještě tam nic není, ale aspoň nějaký čtenář na rozjezd se šikne. ;D

Re: Jeej

Chane 06.01.2015
Přiznám se jen na tvůj komentář jsem čekala. Moc mě potěšil a určitě budu ráda když se na další kapitolu vrátíš a přivedeš mi i Veri a na váš blog kouknu a hodím ho do oblíbených :)

Záznamy: 1 - 4 ze 4

Přidat nový příspěvek

Kontakt

Fantazy Pavorem