Každá láska je jiná - 23.kapitola

            Ahoj, ahoj, ahoj jsem tu jen na rychlo vůbec nestíhám tudíž kapitola není moc kontrolovaná a ani moc dlouhá. 

Nebudu se ani rozepisovat tudíž si užijte kapitolu a nelinčujte mě za to že je tam mnoho chyb stále jsem nenašla betu.

Tak zase v neděli :)

Každá láska je jiná - 23.kapitola

Lokiho pohled

Hádky a to co by nikdo nečekal (jakože to čeká každej)

Když se Avengers vrátili z akce Viktorie dostala tolik práce, že jsme neměli čas na hledání chyb v knihách. Trochu mě zamrzelo, že mi nemohla věnovat pozornost a musela se věnovat tomu co jí přinesli. Ani nechtěla pomoc nic. Asi chtěla být sama a srovnat si myšlenky. Nechtěla být rušena a proto jsem zůstal u nás v pokoji. Četl jsem si a nic mi nechybělo než za mnou přišel Thor a začal se vyptávat. Pak mi začal chybět klid.

“ Zdravím Loki.”

“ Já tebe nikoliv, potřebuješ něco konkrétního nebo jdeš pouze zabít čas ?”

“ Nezeptáš se jak se nám vedlo ?”

“ Měl bych ? Protože nevím nic o tom že bych se dával na stranu dobra tím pádem, že bych se měl zajímat o vaše činnosti, ale pokud na tom lpíš tak doufám že jste pohořely nebo ne ?”

“ Nezměnil ses jak matka prorokovala, jsi stále zahořklý a nepotěším tvou zlobu protže mise byla úspěšná.” Posadil se vedle mě na postel a podíval se mi do očí a zarazil se. Nevím proč.

“Z jakého důvodu jsi za mnou tedy přišel ?”

“ Jen tak si bratrsky popovídat. Však to znáš jako když jsem si povídali když jsme byli děti.”

“ Promiň ale to jsi se se mnou moc nebavil byl jsi se svými přáteli a mluvil jsi se mnou když jsi něco chtěl nebo aby ti mě nemuselo být líto tak jsi mě bral s sebou, všude. Bylo to nepřijemné nikdy jsme si “ bratrsky” nepovídaly, o ničem za co by tvůj čas stál.”

“ To není pravda ty jsi byl pořád zalezlej v knihách neměl jsem šanci si s tebou povídat o jakkýchkoliv normálních věcech.”

“ To není pravda vždy když jsem měl čas já tak ty jsi byl někde na lovu nebo jsi zápasil a přišel jsi vždy v nejméně vhodnou chvíli. Říkal jsem si jak to děláš ale pak jsem usoudil, že to je vždy jen blbá náhoda.” Stáli jsme teď proti sobě a řešili kdo se s kým bavil když byl malej. To je fakt na úrovni.

“ To je jedno bratře tak si pojď povídat teď nic neděláš jen čekáš až za tebou příjde tvá milovaná Tori.”

“ Hej co si to dovoluješ Viktorie není moje milovaná.” Křikl jsem na něj.

“ Ale je. A kdyby nebyla tak byjste ráno neleželi tak blízko, Loki. Poznám když má někdo někoho rád.”

“ Hmm tak to tě obdivuji, já asi ne. A myslím, že je to taky to jediné co rozpoznáš, ale ne u všech. ”

“ A divíš se vždyť i ta ubohá Sigyn ti dávala na jevo že tě miluje ty jsi jí skoro ignoroval.”

“ Tohle odvoláš to není pravda jen jsem své city neukazoval na veřejnosti když jsme byli sami tak jsme si náhodou krásně popovídali a lásku jsem jí vyznal.”

“ A pak jsi jí zabyl to byl den kdy jsem si všimnul že nejsi v pořádku že se mněníš a vzdaluješ se mi.”

“ To je hezké že jsi si toho všiml ale jen matka se mi pokusila pomoci i když jsem se stal monstrem. A zabyl lásku mého života. teď mám šanci to napravit a snažím se o to, život jí nevrátím ale snad se jí tím omluvím.”

“ To jsou od tebe silná slova bratře.”

“ Jo jako bych někdy mluvil jinak.”

“ Ne vždy mluvíš vážně a proto mi teď pověz co cítíš k Tori.”

“ I kdybych něco cítil tak tobě to neřeknu všem by jsi to vykecal. Znám tě dost dlouho na to abych tohle věděl. No dobře a co ty cítíš k Jane hmm ?”

“ Já mohu hrdě říci že Jane miluji.”

“ A proč tedy nejsi s ní, ale se mnou tady ?”

“ To je jednoduché mám tě rád a chci aby jsi jen potvrdil má slova pak odejdu.”

“ Jaká tvá slova ?”

“ To že něco cítíš ke slečně Tori.”

“ Thore ty jsi tak jednoduchý. Ale dobře cítím. Stačí ? Teď prosím odejdi.” 

Byla poslední slova které slyšel pak se jen usmál jako štěně a vypařil se tedy v jeho mezích a možnostech takže se prorval dveřmi. Pak jsem byl konečně chvíli sám se svým mozkem. Mohl jsem se soustředit. A rovnat si to co Thor ta hora svalů vlastně řekl. Avšak ne na dlouho protože se přihnal Stark. Vtančil mi do pokoje za doprovodu hlasité hudby. A pak za sebou zavřel dveře a vše utichlo konečně. Proč mě musí zrovna dnes všichni otravovat. Povzdechl jsem si a svěsil ramena. Seděl jsem opět na posteli a čekal co z něj vypadne. Nakonec jsem litoval toho že jsem čekal co řekne a nevyhodil ho hned.

“ Táákže nevypadáš šťastně copak Vám to neklape ?”

“ Já s Tori nic nemám.”

“ Jo a já jsem čínský bůh srandy, ráno to tedy tak nevypadalo nebo to byla jen nějaká iliuze jak nás vyděsit jestli jo tak se to povedlo protože jsme o tom mluvili celou dobu ve vrtulníku.”

“ Vážně jen o tom že my dva s Tori jsme jen tak leželi vedle sebe ?”

“ No vlastně ano nikdo nečekal že: za prvé si Tori pustí vůbec někoho z nás k tělu, za druhé že by to mohl být vyšinutý bůh a za třetí že do vztahu půjdete tak rychle.”

“ Ale my nejsme ve vztahu už se to snažím vysvětlit podruhé a proč to nikdo nechápe.”

“ Kdo byl přede mnou ?”
“ Thor a ten si chtěl bratrsky popovídat.”

“ Jo aha chápu a co jste si řekli.”

“ Nic moc pohádali jsme se kdo s kým mluvil když jsme byli malí a pak jsem ho poslal za Jane s tím že je u ní málo.”

“ Jo já si nemyslím, je u ní skoro pořád, jen ty máš asi smůlu že vystrčíš čumák jen když tu tvůj brácha je.”

“ On není můj bratr tedy ne pokrevní. A vůbec co je vám všem zrovna dneska do mého života.”

“ Vlastně vůbec nic jen jsem chtěl vědět jak jsi Tori dostal v tý posteli tak blízko sebe.”

“ Normálně prostě jsme tak usnuli a ráno se i tak prbudili. Žádná věda.”

“ A cítíš k ní tedy něco ?”

“ Když ti řeknu pravdu tak vypadneš.”

“ Možná.”

“ Tak ti pak nic neřeknu.”

“ Ok dobře já pak odejdu, ale ne na dlouho.”

“ Hmm alespoň něco, hmm no ano.”

“ Co ano ? ”

“ Už jsem odpověděl tak odejdi.”

“Hmm dobře nazdar.”

Zvedl se a odešel opět za doprovodu hudby že ho to baví takhle zpovídat lidi. Zato já jsem unavený jako kůň. Lehl jsem si na záda a nohy nechal volně vyset z postele. Zanedlouho jsem usnul. Pak jsem se trochu probral nevím mohl jsem spát tak hodinu. Měl jsem zavřené oči ale slyšel jsem kolem sebe malé nejisté kroky. Byla to Tori asi mě nechtěla vzbudit. Pomalu jsem otevřel oči a nenápadně na ní pohlédl. Stála ke mě zády jen s ručníkem kolem těla. To znamenalo, že jsem spal déle než hodinu. Opatrně a potichu přešla ke skříni a ručník jí spadl na zem. Oči jsem měl jen pootevřené takže byla trochu rozostřená ale krásná. Černé vlasy jí splívali do poloviny zad. Měla nádhernou postavu koukal jsem na ní ani nevím jak dlouho pak mi to ale zarazila tím že si opět obléla tílko ve kterém spí a spodní prádlo. Zklamala mě a proto jsem jen mrkl. Stála kousek ode mě a sledovala zda spím či ne. Asi nic nepoznala a když se otočila a chtěla se rozejít opatrně jsem jí chytil za boky a jemě jsem jí strhnul na postel. Trochu kvíkla leknutím a usmála se.

“ Loki ty jeden vždyť jsi spal.”

“ Spal a pak jsem se probudil.”

“ A jak dlouho už jsi vzhůru.”

“ Je chvilinku.”

“ Jo aha. No tak mě pusť musím ještě do koupelny.”

“ No a co když já nechci aby jsi šla do koupelny a chci aby jsi tu zůstala se mnou.”

“ Tak to se ti asi nepoštěstí, protože já se budu prát.”

V tu ránu se rychle posadila a využila mého leknutí k tomu aby si stloupla na kolena. To už jsem pak zareágoval a chytil jí ra ruce a dal jí je za záda. Byla rychla a protočila se tak že jsem jí musel pustit pak mě povalila na záda a zaklekla mi ruce. Pousmála se vítězným úsměvem a já sklopil zrak jako poražený pak povolila a rychle slezla z postele. Stihl jsem jí jen chytit za ruku přitáhnout jí k sobě a do ucha jsem jí pošeptal.

“ Tuhle prohru ti oplatím jen počkej.” Pusmála se a pak jsem jí pustila ona zmizela v koupelně. Rozhodl jsem se převléci na spaní. Tudíž mi opět zůstali je kožené kalohoty z té nejejmnější kůže na Asgardu. Sedl jsem si na postel a vzal si knihu z nočního stolku. A otevřel jí tam kde jsem skončil se čtením před Thorovým vpídem tedy na kapitole: Povídej o zvířatech a přitom se vyptávej.

Ve skutečnosti jsem si nemyslel že tuto knihu někdy vezmu do ruky, v knihovně jsem jí sice viděla ale nezajímala mě se Sigyn to šlo všechno jak pomásle s Tori to asi bude zajímavější. Jak jsem o ní tak přemýšlel že jsem si nevšiml že už sedí na posteli a kouká mi přez rameno. Rychle jsem knihu zaklapl a podíval se na ní vražedným pohledem. Jen se pousmála a zatvářila se uraženě a otočila. se.

“ No ták kvůli takové maličkosti.”

“ Ano bojím se aby jsi nekul zase nějaký plán a zajímá mě co je to za knihu.”

“ To ale vůbec nemusí a neboj nic nekuji tobě bych to řekl. A doufal že mi pomůžeš.”

“ Ha tak na to zapoměň nepomáhala bych s nějakou špatností.”

“ Já neříkám že bych tě žádal o pomoc se špatnostmi.”

“ Jo a s čím teda ?”

“ To tě také nemusí zatím zajímat.”

“ Tak přeci jen něco kuješ.”

“ Ne”

“ Ale ano”

“ Ne nekuju a to je poslední slovo dobrou noc.”

“ Hm tak dobře tvoje polovina moje polovina.”

Tím skončila i ona a ukázala pomyslnou čáru poloviny postele. A aby neměla poslední slovo lehl jsem si těsně na svou čáru a její tělo si přisunul k sobě. Hřála a bylo to velice příjemné na to že jsem asi dneska už několik hodin naspal tak se mi spalo úžasně. A jí asi také protože neodporovala. Usnula téměř hned.