Každá láska je jiná - 24.kapitola

        Hmm tak co na úvod.

 

1) Moc moc moc se omlouvám že jsem nic dlouho nepřidala ale byla tu střední škola to asi mluví za vše. Ale pochlubím se protože mě přijali. Není to nic divného je to takové menší gymnázium a jdu na něj proto že odmítám dojíždět jednou to tak bylo a nehodlám to opakovat ale to je jiná pohádka.

2) Doufám že jsem Vám chyběla :) Ne ne jen se prosím nezlobte.

3) Kapitola je taková kratší, ale docela hezká hmm snad jsem tam nenasekala moc chyb. Je to pohled Viktori a příště bude ta samá situace ale z Lokiho pohledu.

4) To je asi vše přeji pěkné počtení omluva že je to až dnes.

5) Další bude ve STŘEDU protže jsem nemocná.

 

24. kapitola

 

Z pohledu Viktorie

 

Menší problémy

 

S Lokim jsme si na sebe již zvykli a neměli jsme problémy. Pracovala jsem a on mě poučoval o tom kde všude mám chyby teda né já autoři knih, ale to Lokihimu bylo jedno, občas mě tím i štval. Takhle to pokračovalo mnoho dní a stala se z toho rutina občas mě Loki překvapil jindy vyděsil a naštval. Někdy jako beránek jindy jako šváb. Ale navzájem jsme si zvykli.

Nevím byl tu už asi měsíc a končili jsme zrovna v práci. Zamkla jsem laborku a přesunuli jsme se do pokoje. Naštěstí tam nečekal ani zvídavý Tony ani naprdnutý Furry jako už se to několikrát stalo. Nevěřili Lokimu a to byla chyba. Hlídaly ho a vypadalo to že se i bojí o můj živoj jako by se bály že mě zybije ale to by neudělal, vím to nevím jak ale ne nezabil by mě. Nebyl tam ani starostlivý Thor, který se bál aby mě Loki jakkoliv nenapadal. Byl klid a tak jsme si mohli v klidu povídat o něčem jiném než práce a knihy. Byla to dohoda v laborce práce a knihy v pokoji klid pohoda žádné vtipy ani práce. Jen lehká konverzace o čemkoli a samosebou spánek. 

Dnes jsem ale vůbec netušila o čem mluvit a Loki taky něměl co říct. Byli jsme tiší a každý si dělal svoje. Kolem půlnoci jsme si šli konečně lehnout byli z nás jak to říci parťáci nebo přátele bylo to fajn.  Už mi nevadilo spát vedle něj jen tak žádné pyžamo jen tílko a spodní prádlo on taky nespal ve spacáku jen v kožených kalhotech, které mu opravdu slušely. Usnula jsem tedy skoro hned nevím jak Loki, ale asi okolo druhé ráno mi začala být neskutečná zima. 

Prostupovala mým tělem rychlostí blesku a div mě neschvátila. Byla kousavá a neustupovala. Bylo to podezřelé nejprve jsem myslela že se mi to zdá, ale pak zima zmizela a já se opravdu probrala ze spánku. Vyložená zima už mi nebyla jen trochu chladno. Ale byla tu jiná skutečnost a to že mě chytla nesnesitelná bolest v boku jako když běžíte a začne vás píchat v boku ale stokrát silnější bolest. 

Myslela jsem že se mi to jen zdá ale po chvíli to bylo tak intenzivní že jsem usoudila že skutečně sedím na posteli probuzená a s obličejem zkřiveným bolesti. Napadlo mě si ten bok prohlédnou co je příčinou bolesti. Byla jsem nemile překvapená. Nebyla to vnitřní bolest ale místo které mě píchalo bylo celé černo modré a mělo tvar lidské nadměrně velké ruky. Zděsila jsem se a málem mi vypadly oči z důlků napadlo mě zda nejsem blázen a kde bych asi tak sebrala tohle a nevšimla si toho. Pak mě trkla další skutečnost a to že Loki není v poslet a nespí. Začalo to opravdu rychle zapadat do sebe. Zvedla jsem se tílko mi sjelo na ránu zaskučela jsem bolestí a musela ho hned vyhrnout. To je veselé asi se pár dní nebudu moci obléci pořádně. Když už jsem tedy stála tak aby ta bolest nebyla tak silná mohla jsem se porozhlédnout po pokoji kde je loki. Koupelna byla zhasnutá. Nikde žádný pohyb. Seděl v koutě a trochu se klepal a byl znovu modrý. Byl krásný i s modrou kůží a rudýma očima ale to mu nepřiznám. Podívala jsem se na ránu a ta zůstávala a pak na něj, měl smutný a bolestný výraz přemýšlela jsem jak se mu to mohlo povíst. A nešlo mi do hlavy proč si sednul do kouta. Začala jsem se přibližovat k němu a v ráně se snižovala bolest na méně intenzivní. Byla sice stále modročerná ale prosvítala tam i krvavě rudá barva. Nebyl to pěkný pohled. Loki se na mě podíval zoufalýma očima plnýma strachu, nepokoje a viny. Chtěla jsem se posadit vedle něj, ale on se rychle zvedl. Chtěla jsem ho obejmout a utěšit zeptat se co se stalo, ale ucukl a otočil se.

“ Loki ? Co se děje?”

“ Ty to nevidíš, ublížil jsem ti, málem jsem tě zabil.” Rozkřikl se nepevným hlasem.

“ To nic není to se určitě vyléčí a jak se ti to povedlo ?”

“ Víš s tebou se mi spí jinak než s kýmkoliv jiným jsem uvolněný a nezastírám stres a proto nabírám svou původní podobu ale když se někoho dotkne mrazivý obr tak zmrzne nadobro se mu utvoří popáleniny nebo dokonce umře. Teď se bojím vedle tebe spát už nekolikrát se stalo že jsem se promenil. Vím  totiž že me chráníš a neublížila by jsi mi ani mě nepodrazila jsi čistá a jemná to mi dává klid, pomáháš mi ale teď se znovu projevil osud další zkouška zda to nevzdám. Proto s tebou nemohu odteď spát v jedné posteli, zabil bych tě ublížil bych ti a to nechci. Viš toho o mě mnoho, jsi mi blízká, a kdybych tě zabil zemřel bych i já.”

Řekl to tím nejjistějším hlasem plným lhostejnosti, ale byl tam i náznak pravdy a citu. Sklopil oči, čekal co na to povím.

“ Loki jsem ráda že se u mě cítíš tak bezpečně a pokud je to tedy nutné znovu odsuneme postele a budeme spát tak jako tu první noc. To nic není hlavně ať se dáš dohromady. A ta popálenina nevadí, ani mě skoro nebolí.”

“ Ale ty to nechápeš mohl jsem tě zabít. A ty se staráš jen o to abych byl v pohodě já a co ty na sebe vůbec nemyslíš byla jsi na prahu smrti, kdybych se nevzbudil noční můrou tak by jsi tu ležela zmrzlá a mě by stihla smrt. Oba bychom skončili nehezky. A ty se staráš jen o to aby jsi mi pomohla. Tori od teď se budeme scházet jen ve tvé laboratoři nechci tě ztratit ani ti více ublížit.”

Otočil se sklopil hlavu a vyšel ze dveří. Bylo mi ho líto a ta rána palila jako čert tím víc jak se vzdaloval tím více mě pálila. Zavřela jsem dveře a posadila se na postel. První noc znovu bez něj. Je to jako kdybych měla sdílet pokoj sama bez sourozence se kterým jsem tam byla deset let. To nezvládnu, mám ho ráda chci ho mít u sebe. A myslela jsem že on mě má také rád ale nevypadá to na to jen mě využívá k tomu aby se dostal ze spárů těch stvůr pak se vráti za Sygin. Ale ta je mrtvá, asi požádá svou dceru, asi zasáhne ten osud z proroctví a láska ač nezvyklá bude nalezena. Smutně jsem si pokývala hlavou. On nikdy nebude můj jak jsem si to mohla vůbec myslet. Z očí mi začaly kapat slzy. Znovu jsem si lehla do postele a zavřela oči. Zbytek noci se mi zdálo o Lokim, že je znovu se mnou v pokoji, že spíme vedle sebe a nic se neděje. Pak se mi zdálo jak odchází jak mizí přez duhový most, opouští mě navěky i když mi před tím vyznal city. Tento sen mě probudil a chvíli jsem myslela, že je zase v místnosti, že se vrátil, že si to rozmyslel, že to zvládneme pak jsem zamrkala a on byl pryč jen přelud, jen představa. Už jsem neusnula. Jen jsem seděla smutná z toho, že tu se mnou není, že je tak lhostejný. Když jsem spala rána nepálila tolik ale teď znovu začala. V koupelně jsem se pokusila něco vyhledat ale nic na popáleniny tam nebylo. Pak jsem se oblékla a pomalu se vydala do laboratoře, třeba tam naleznu jiné myšlenky. Posadila jsem se za stůl a zamyslela se. Co jsem si já vůbec myslela. Že jen tak příjdu k Avengers a nechám se balit a nakonec skončím šťastná s bohem chaosu. To bylo teda fakt naivní. Vždyť on je tu jen na chvíli pak odejde, protože mu skončí trest. Jen mě využije k léčbě svého mozku a pak se šťasten vrátí na Asgard kterému bude vládnout. Spolu se Sygin která vstane z mrtvích, Odin mu odpustí možná si to nechá i vysvětlit. Na mě si už nevzpomene. Budu tu jak blbec čekat a nikdo o tom nebude vědět, že se trápím z tohoto důvodu. Nikdy už nebudu jako dříve.

Sss au ta rána bolí. Odkryla jsem tričko a podívala se na ní byla černo modrá ale uprostřed nabírala krvavě rudou barvu. Zvedla jsem se a šla do kuchyně pro led snad pomůže, alespoň od nesnesitelné bolesti.

Komentáře

Veri

inside-fan-head.blog.cz 30.04.2014
Tak gratuluju k přijetí a jsem moc ráda, že zase píšeš. :D
Kapitola je pěkná, i když trochu depresivní ke konci.
Pokud bych mohla radit, pokus se víc používat čárky ve větách, nevím jak ostatním, ale mě by se to rozhodně četlo lépe. :)(určitě si to nevykládej zle z mé strany, prosím)

Re: Veri

Chane 30.04.2014
Já píšu pořád ve škole, doma i na ulici jen to nestíhám kontrolovat a vydávat častěji ale díky. Jo neboj neberu to jako něco zlého určitě jsem ráda že jsi to napsala a pokusím se je používat více :)

Snow

overwritten-snow.blog.cz 29.04.2014
Gratuluji k přijetí!!! Já přijímačky dělala taky a musím říct, že přijetí přeji uplně každému, protože vím, jaký to je :D

A teď ke kapitole- Úžasné! Musím to říct, protože se už strašně moc těším na další kapitolu :D

Re: Snow

Chane 30.04.2014
Děkuji moc děkuji :)

:-)

Artemis 29.04.2014
Haleluja a gratulujem k prijatiu! Kapca skvela ale je tocha smutna. A tesim sa na stredu:-P

Re: :-)

Chane 30.04.2014
No smutek je všude ale slibuji že to brzy přejde :)

:-D

Electra 29.04.2014
Neuveriteľné!!!!! Loki je zlatý že sa o ňu stará, ale je smutné že nechápe ako jej tým ubližuje.

Re: :-D

Chane 30.04.2014
No jo no Loki pomáhá i ubližuje naráz jak on to dělá a přitom stíhá mít tolik fanynek :)

Zuzana S.

lokifanfictions.blogspot.cz 28.04.2014
Díky bohu! :D Další kapitolu už jsem vážně potřebovala :) mimochodem gratuluju k přijetí na školu a brzo se uzdrav (ale mezitim toho napiš co nejvíc:D) :)

Re: Zuzana S.

Chane 30.04.2014
Píšu až se ze mě kouří už jsem skoro na konci. A děkuji ti. :)

Kristina T. Salo

http://kristinasalo.blog.cz/ 28.04.2014
Krása! Jen ať jí Loki pomůže. Mírně depresivní myšlenky na konci ne? Ješrě jedna obrovská gratulace k přijetí na školu. Mě to čeká příští rok :D

Re: Kristina T. Salo

Chane 30.04.2014
No jo Loki co bychom od něj čekali. No trochu deprese musí být všude a ale budu vás depresemi zatěžovat co nejméně neboj :) A díky

Záznamy: 1 - 12 ze 14
1 | 2 >>

Přidat nový příspěvek

Kontakt

Fantazy Pavorem