Každá láska je jiná - 3.kapitola

        Ták tedy nová kapitola. S touhle jsem spkojená. Jak s délkou tak s obsahem. Tak přeji pěkné počtení pište komentáře i kritiku. (Znovu předčasná omluva za chyby.)

 

Každá láska je jiná - 3.kapitola - Centrála

 

        Ráno jsem se probudila čilá a připravená na další den, jak jsem o chvíli později zjistila už není ráno, ale skoro poledne, protože ručička neunavně sedí na 11 hodinách. Vylezla jsem z postele a stavila se v koupelně. Pak následovala zastávka v kuchyni tak na půl hodiny a poté jsem se odebrala ke skříni. Musela jsem i o víkendu zvolit pěkné oblečení kvůli natáčení zbylých třech videjí s přednáškami. Vůbec se mi do toho nechtělo, ale udělat to musím a nejlépe dnes, protože zítra se asi budu balit. Začala jsem hned jak to bylo možné abych to tedy měla za sebou. To mi trvalo dobré 4 hodiny takže k obědu jsem se dotala velice pozdě odpoledne bylo to spíše jako svačina. Byla dobrá na to že to byla dovezená pizza, protože nemám čas vařit a kdybych nakoupila a uvařla si ztratila bych čas a kdo by to jedl když tu nebudu. Po pizze jsem dala dohromady ta videa. Stříhání a uprava mě docela baví nedělám totiž jen přednášky, ale občas si i něco natočím. Nakonec jsem to vypálila a ke každému napsala popis pro toho kdo to za mě bude pouštět a také seznam nějčastějších otázek a i s odpověďmi. Poté jsem se chystala uklidit byt, protože tu nebudu. Vyházela a odnesla jsem do popelnice všechni  jídlo co tu bylo protže jelikož návštěva v SHIELDU asi nebude na tejden tak odevzdám byt celý. Likož tu tedy už nic nemám tak si na večeři asi dojdu. A když už jsem byla dole u popelnic tak mi přišla další obálka s v ní jen stručný seznam věcí, které bych měla mít s sebou. Když jsem se vrátila nahoru bylo uklizeno, natočeno, vše připraveno k mému odchodu a tak jsem se oblékla a šla na večeři. Když jsem se vracela z čínské restaurace tak jsem se stavila za domovníkem a vypověděla jsem s ním smlouvu, dohodla se s ním že to platí od pondělí a že si vše odstěhuji, protože tam stejně moc věcí nemám. Do bytu jsem přišla v 10 hodin večer a nechtělo se mi nic dělat tak jsem už jen vymyslela co řeknu v práci a šla jsem spát. Byl to náročný den.

        Dnes jsem se vzbudila také docela pozdě a na práci nemám skoro nic jen si zabalit vše co v bytě mám a můžu letět. Na seznamu bylo: oblečení, hygienické potřeby, jedna věc ke které mám citový vztah, pak můj notebook a všechny podklady, které potřebuji ke studiu či bádání. Pračku, kuchina celkové vybavení tam prý mají tak se bát nemusím. No balení nebylo tak rychlé jak jsem si myslela. Přeci jen těch věcí zas tak málo nění a vyklidit celý byt zabere mnoho času. Jelikož jsem se zatím nezabydlela způsobem že bych zanesla věcmi každý kousek bytu bylo z toho nakonec jen hodně tašek. Oblečení a moje osobní věci a studijní podklady. V jedné z tašek bylo celé vybavení mého notebooku jako nabíječka, náhradní baterie, externí harddisc, několik flah disců, kabeli a samotný notebook. Pak taška s oblečením, něco pohodlného, slušného, normálního a spodní prádlo také a navíc tam byl středověký oblek, který mám sebou vždy a všude. Byla tam i hygiena ručník, kartáček, pasta, hřeben, gumičky. A v poslední nějtžší tašce byli mé studijní podklady. Vše co mám, vím, mám zpracované i rozpracované. Mnoho knih, desek, šanonů. Pak už mám jen tašku přes rameno tam jsou CD, lístek do letadla, peněženka, mobil s nabíječkou, videokamera a klíče. A aby toho nebylo málo tak ještě věc ke které mám citový vztah tak to je replika kouzelnické hole dle mého návrhu tu musím mít s sebou. Zbytek věcí , které jsem se rozhodla že nepotřebuji jako oblečení a různé serepetičky jsem vyházel. Vše bylo u dveří. A já na gauči u televize relaxace je důležitá. Elektronika a nábytek je v bytě standart a to jsem tam tedy nechala.

        Je sedm ráno a sedím u snídaně v kavarně a kolem mě všechny tašky. Mám jen obloženou bagetu s čajem k tomu muffin. Když dosnídávám tak je čas zavolat si taxi vytáčím číslo a volám taxi aby mě dovezlo na katedru, protože tašky jsou nesnesitelné. Platím a taxikář mi již pomáhá s věcmi do auta. Diví se mé holi a já jen podotýkám, že ať na tu dává bacha je to velice originální a vzácný kousek. Je v pohodě milý to chlapík. Má problém s tím dát to všechno do auta ale nakonec se to vejde i na zadní sedadla. Slíbil mi že na mě počká než příjdu z katedry ať se s tím všude netahám, protže bych taky nemusela narazit na ochcotného taxikáře, který by mě třeba nevzal. A pak slíbil že mě hodí až na letiště. To je fajn. Když přicházím na katedru tam mě ihned zastavuje děkan.

“Dobrý den Viktorie jsem na vás tak pyšný že jste to dotáhla tak daleko.”

Nevém o čem to mluví a tak jen přikyvuji pak mě objal a rozloučil se se mnou vzal si ode mne CD s přednáškami a říkal něco o tom že John tu knihu přeloží. Pak mi popřál štěstí a mohla jsem odejít, nemusela jsem nic použít nejspíše bylo vše zařízené předem. Vracím se k taxíku a ten milý taxikář mě odvezl až na letiště kde mi vyndal i tašky.  Pak stačilo projít kontrolou a nastoupit. S tím byl však trochu problém. Tašky byli v pořádku nechtěli, ale věřit mé neškodné holi protože je to opravdu dobrá replika a hned volali na SHIELD. Ti jim potvrdili, že jsem jejich člověk a pustili mě do letadla až na to že celé toto divadlo zabralo půl hodiny celou dobu jsem se nudila a já nudu nesnáším. No konečně v letadle. Vytáhla jsem si knihu že si budu číst a fakt se to hodilo, protže pak vyhlásili zdržení kvůli nějaké slavné osobě, která má zpoždění, ale teno let nesmí zmeškat. Po hodinovém čekání se zjistilo že to byl vedlejší let, který ta osoba stíhala a tak jsme se konečně vznesly. Let byl příjemný a stihla jsem si dát i dvacet. Po příletu jsem byla trochu dezorientovaná. Ale vše proběhlo v pohodě. Vylezla jsem z letadla a v odbavovací hale jsem si počkala na tašky byli všechny tak jsem se mohla vydat na to místo kde na tebe většinou někdo čeká. Stoupla jsem si na stranu a opatrně se rozhlédla. Vypadala jsem jako vánoční stromeček a opírala jsem se o mou “kouzelnou” hůl myslím že ten kdo pro mě měl přijít mě nemohl přehlédnout. Chvíli jsem tam tak stála a pak se objevil muž. Vypadal statně a byl tak o půl metru vyšší než já. Přišel až ke mě a ptal se na jméno a kód trochu ostrým tónem lekla jsem se a asi to poznal, ale vykoktala jsem jméno a kód, který jsem si naštěstí pamatovala vypadala jsem asi vyděšeně a taky kdo by se nelekl chlapa vypadajícího jak medvěd a mluvícího jak bodyguard samotného Baracka Obami, pak změnil postavení a tón naštěstí také. Už jsem se uvolnila. 

“Takže paní Lintisrung ...”  

“Ne paní budu až mi bude přes 35 a budu vdaná zatím jsem slečna a prosím jsem Viktorie nebo jen Tori děkuji.” 

“Dobře tedy já jsem Agent Hitlock. Ale můžete mi říkat Josh. A teď mi prosím dej nějaké své tašky jinak se pod nimi zlomíš.” 

S radostí jsem mu je narvala skoro všechny a divila jsem se že on s nimi problém nemá. 

“Ok. A teď jdeme kam ?” Řekla jsem poté co si ode mne vzal vše krom kabelky a mé magické hole na, kterou mimochodem koukal trochu divně. 

“Teď tě zavedu do tvého nového domova v centrále. A poprosím tě až tam budem tak nešil. Díky.” “Dobře a jak dlouho tu budu nevíš? “ 

“Ne ale vypadá to na dlouho. Většina lidí co dělá pro SHIELD tam nakonec zůstane jsme jako jedna velká rodiny víš a tak je to fajn stejně toho má pak každý hodně za sebou a ani se mu nikam nechce” Řekl a pak jsme šli už jen tiše až k autu a i tam jsme mlčeli. Než se začal vyptávat. 

 

“Takže ty jsi vědkyně že ?”

“Ano jsem odborná asistentka PhDr. prof a Dr. skandinávských věd a germánské mythologie, teoretické fyziky a psychologie”

“To zní zajímavě a co jsi dělala před tím než si tě SHIELD zvolil jako dalšího člena Avengers ?”

Vypadal dost překvapeně asi nevypadám na to že bych měla 3 vysoké školy.

“No to jsem pracovala na univerzitě překlad a studie knih. A vlastně vůbec nevím proč si mě SHIELD vybral za Avengera, protože já nemám nic jiného než mozek a jsem smrtelná až na půdu.”

“Neboj to ti tam všechno vysvětlíme.” Usmál se tak jako “chudák holka nic neví.”

“Ok ale víš strašně se bojím, kdo tam všechno bude a jací ti lidé budou.”

“Neboj se hele určitě jsi viděla Avengers, že jo no tak jsou tam všichni z filmu. A jsou ještě lepší než ve filmu. Tak můžeš být v klidu.”

Pak už jsme nepromlvili. Do centrály jsme dorazili tak za hodinu. A to už jsem měla opravdu strach protože ve dveřích čekal Furry. Vypadal jinak než ve filmu ale podoba byla velká. Pozdravil agenta Hitlocka a poslal ho se všemi mými věcmi někam pryč zustala mi jen kabelka. Až poté si začal všímat mě. 

“Dobrý den paní Lintisrung. Vátám vás v S.H.I.E.L.D.u. Buďte tu jako doma, to vám radím budete tu celé dny. Hahahaah.”

“Dobrý den a těší mě pane Furry. A prosím ještě nejsem paní a oslovujte me Viktorie nebo Tori.”

“Ohh. Tak to se omlouvám. Doufám že mi to odpustíte a teď mě ale již prosím následujte provedu vás tu.”

Komentáře

Ňuník

Lucy 08.01.2014
Hezky napsané, těším se na další kapitolu. Především na seznámení s týmem, třeba takový Thor (ňuník)... na toho jsem zvědavá:D

Re: Ňuník

Chane 08.01.2014
Na Thora si asi chvíli počkáš, ale bude slibuji. :D

Pochvala a slavná osobnost....

Clarissa 08.01.2014
Jů, tak tohle vypadá zajímavě! Líbí se mi ten přítomný styl psaní!
A už se nemůžu dočkat na Starka! :D

Re: Pochvala a slavná osobnost....

Chane 08.01.2014
Teší mě že se nenašla jen Maggi, která to čte mám z toho radost. Jinak já ty časy tak nějak střídám a Stark no porstě Stark

Hah! :D

Maggi 05.01.2014
Tak tenhle je naprosto perfektní! :D :3 Těším se na seznámení a to neskutečně. :D Hmm, co to bylo za slavnou osobu? :D

Re: Hah! :D

Chane 07.01.2014
Jsem ráda že to čteš a že se ti to líbí. Jinak slavná osoba to mohla být jen jedna a ta co je vždy až moc nad věcí. :D

Přidat nový příspěvek

Kontakt

Fantazy Pavorem