Každá láska je jiná - 32. kapitola

Ahoj ahoj ahoj jsem tu už dnes tedy čtvrtek protže celý víkend nejsem doma atd. atd.

tak si kapitolu užijte a něco hezkého mi i můžete zdělit zatím se mějte. 

další kapitola bohužel nevím kdy bude protže mám poslední dny dost plné.

Každá láska je jiná - 32. kapitola

 

Thoriin pohled

 


Ne moc pěkné setkání

 

 

“ Loki, cos to…?”

“ Jen jsem se rozhodl, že se projdeme lesem.”

“ A to jsi nemohl nic říct a musel jsi mi vyvolat pocit na zvracení?”

“ Ne, mám úkol a musím ho splnit.”

“ Tak ho splň a pak buď se mnou.”

“ Dobrá, projdeme se?”

“ Zajisté.”

Vyšli jsme tedy lesu v ústrety. Chodili jsme křížem krážem. Držela jsem Lokiho za ruku a on se nebránil, což jsem to brala jako dobré znamení. Vedl mě, protože jsem měla dost práce s obdivováním tamní flory a fauny. Chodili blízko nás a nijak se nebáli, měla jsem je na dosah ruky a kytky se neschovávaly, jak bych čekala. Nikdo na nás neútočil, všichni byli důvěřiví. Bylo to nádherné, ale tiché. Loki ani já jsme nemluvili. Děsilo mě to, asi se budu muset zeptat.

“ Loki, pověděl bys mi něco o těchto tvorech?”

“ Co?”

“ Ptám se, zda bys mi pověděl něco o tom, co je kolem nás?”

“ Ale jistě. Tak třeba…“

sehnul se k malému chlupatému tvoru a vzal ho do rukou.

„… to je muchénka nefritová, je jedním z nejmenších tvorů Asgardu. Žije ve stromech a často jí mají malé děti jako domácího mazlíčka, tedy když ji dokáží ochočit. Jsou velmi nevypočitatelné a hravé, ale údajně nosí štěstí a mír.”

Podal mi tu malou muchenku, ona příšerně lechtala a vydávala zvuky, jako když se směje. Hladila jsem jí a rozhodla se, že si jí nechám. Zvedla jsem od ní oči a ty se setkaly s těmi Lokiho. Byla to nádherná chvíle  - zapadající slunce, dvě siluety naproti sobě a mezi nimi chlupaťoučký tvor v dlaních jedné z postav. 

Loki mě pozoroval jako pes.

“ Mohu si jí nechat, Loki?”

“ Asi ano.”

Odpověděl nepřítomně. Byla nádherná a roztomiloučká. Posadila jsem si jí na rameno a ona zůstala. Chytla jsem Lokiho za ruku. Trochu sebou trhnul.

“ Jdeme, Loki?”

“ Ale jistě princezno.”

To bylo první krásné slovo od jeho návratu na Asgard. Překvapilo mě to a potěšilo. A začalo mi to hlodat v mozku.

Loki byl opět v náladě. Byl chladný a necitelný, cynický. A já se tu v tomhle jeho stavu snažím o léčení. Ale začalo mi vrtat hlavou, jak je možné, že to jde takhle rychle. Ten návrat předtím trval mnohem déle, nikoliv jedno či dvě odpoledne. Přišlo mi zvláštní, že by to bylo takto rychlé. Předtím to zabralo několik měsíců opovrhování, postupného uvolnění a zvykání si, a i tak jsem ho nestihla dovést zpět celého, kousek chyběl. Tak proč teď tak rychle. Vrátil se před několika hodinami a hned mě nazývá princeznou, jako po našem prvním “sblížení se”. Napadají mě dvě možnosti: buďto Lokiho nevrátili zpět a on je opravdu dobrý herec, nebo má úkol mě zabít. Tyto úvahy mě nenechaly si nadále užívat okolí. Šli jsme monotónně, Loki mě držel za ruku a muchénka v poklidu seděla na mém rameni.

Pak jsem ucítila divný pocit. Nechtěla jsem to řešit a ignorovala jsem ho, ale věci začaly dít poněkud rychleji.

Loki pustil mou ruku, což jsem nijak neřešila, ale pak mi zastoupil cestu.

“ Loki, když budeš stát v cestě, nikam se nedostaneme.”

“ A kdo říká, že chci jít dál?”

Zeptal se.

“ No, já nevím, kdo se tady chtěl procházet lesem…”

“ Ale teď se mi chce stát.” Je to jasný, zabije mě v lese pod vlivem těch nestvůr a já umřu s tím, že jsem mu nedokázala pomoci.

“ No dobrá, tak budeme stát.” Začala jsem mít obavy a tak jsem muchénku sundala z ramene a pošeptala jí, ať jde do paláce, do mého pokoje a tam ať zůstane. Odešla. No odletěla.

Loki se usmál. Netušila jsem, co budeme dělat.

“ Loki, jak to bylo při tom únosu?” zeptala jsem se snad na to nejhorší téma, co šlo.

“ Mě neunesli, byl jsem v lese.”

“ Nebyl. Vím, že si tě vzali zpět.”

“ Proč, proč se vlastně ptáš?”

“ Jen tak, zajímá mě to.”

“ Aha. Hmm… ne, nepovím ti to, je to nudné, nic se nedělo, dali mi rozkazy a vrátili zpět.”

“ Ne, nevrátili. Vím, že jsi ještě někde byl.”

“ Utekl jsem na Jotunheim, abych se mohl zamyslet, co dál. Pak mě tam našla Hel a mými syny a odvedla zpátky sem.”

“ Ale víš, co je zvláštní, Loki? To, že nejsi jiný, že tvůj návrat tě nijak nezměnil, jsi takový, jakého jsem tě pomohla znovustvořit. Jak to?”

“ Nijak, ale je obdivuhodné, jak jsi chytrá.”

“ Opravdu, jak jsi na to přišel?”

“ Myslím na to, na co ty.”

“ A jak víš, nad čím přemýšlím já?”

“ Jsem mág.” Zněla krátká odpověď předtím, než mě políbil, dlouze a vášnivě.

“ Teď už si jsem jistá, že jsi to ty a že nezničili mé pokusy vrátit tě zpět, ale jak to? A proč jsi lhal? Lhal jsi mě, Frize, všem… proč?”

“ Jsem bůh lží a chaosu a ty se ptáš jak?”

“ Už to tak bude.”

“ Tak vidíš.”

“ Vidím jen to, jak jsi hodný a to, že mi tě nevzali.”

“ To je urážka, já jsem totiž dokonale překrásně zlý a to jen pro tebe.”

“ Ou, ano pane, vaše zlost z Vás přímo čiší.” Po této větě jsem se začala smát.

“ Ale zas tak moc mi lichotit nemusíš.”

Objal mě a už mě nepustil. Povídali jsme si a strávili v objetí asi dvě hodiny. Když mě začaly bolet nohy, usedli jsme s Lokim na zem. Objímal mě kolem ramen. Bylo to nádherné, dokonce nám vykouzlil i deku, abychom neseděli na studené zemi. Skoro jsem na něm ležela. Hladil mě po vlasech.

Byla půlnoc a my stále mluvili, byly to hodiny rozmlouvání. Hvězdy byly nádherné a úplně jiné. Loki mi ukazoval mnohá jejich souhvězdí. Pak ale najednou přestal a zpozorněl. Posadili jsme se a on mi pomohl na nohy. Měl ustaraný a naléhavý výraz. Překvapilo mě to a zajímalo mě, co ho znepokojilo.

“ Loki, děje se něco?”

“ Ano. Pojď, půjdeme pomalu ven z lesa, v křoví je někdo, kdo tu být nemá.” Šeptal mi do ucha.

“ Proč tak naléhavě?”

“ Hrozí nám nebezpečí, neptej se a pojď.”

Popadl mě za ruku a pomalu jsme opouštěli les. Stezka byla zlatavá. Loki byl napjatý, šli jsme rychleji, ale neběželi jsme. Netušila jsem, co se děje. Ale radši jsem se neptala. Cesta nebyla moc dlouhá a po chvíli chůze jsem již viděla palác. Stále jsme se k němu blížili. Pak ale jako by byl nedosažitelný, protože kousek od nás něco zadupalo. Loki zareagoval tak rychle, jak to šlo. Otočil se kolem své osy a jen zařval.

“Uteč!!!!”

“ Proč?”

“ Neptej se a utíkej k paláci, já tě doženu.”

“ Ne ani náhodou, bez tebe neběžím.”

Zamručel a chytl mě za ruku. Rozeběhli jsme se k paláci, ale dlouho jsme neběželi, protože nás obklíčili a kruh se stahoval. Ovládl mě strach, objala jsem Lokiho a byla rozhodnutá, že se ho nepustím, i kdybych měla umřít. Pak se mě znovu zmocnil ten strach a nic jsem nedělala, jen jsem stála vedle Lokiho.

< z pohledu pánu strachu >

“ Loki již opustil naší planetu.”

“ Dobrá, připravte se na odlet.”

“ Ano pane. Nezdál se Vám princ nijak podezřelý?”

“ Ne, kouzlo stále funguje, není potřeba obnova. Dostal poslední úkol před začátkem našeho plánu a to zabít tu smrtelnici, která nám brání. Je slabá, ale mohla by být hrozbou. Pak budeme mít otevřenou cestu ke všem devíti světům. Loki je mocný a dokáže pro nás ovládnout vše.”

“ Dobrá pane. Loď je prý připravená, můžeme vyrazit na Asgard.”

“ Nástup na loď směr Asgard.”

< v lodi >

“ Přistáváme u lesa poblíže paláce, byl zde zaznamenán pohyb dvou osob.”

“ Dobrá, taste zbraně.”

Vystoupili jsme z lodi. Byl tu jen les a opodál královský palác. Znovu jsem se pozorněji rozhlédl po okolí. V lese se něco hýbalo. Bylo to pomalé, a když to vyšlo před les, bylo jasné, že jsou to naše cíle.

Zadal jsem rozkaz k zajetí těchto dvou bytostí.

“ Ale pane, my je nevidíme.”

Mám velice natvrdlou armádu. Vydal jsem se za nimi tedy sám. Byli blízko, ale utíkali. Byl jsem nucen také běžet, ale dohnal jsem se.

“ Loki, můj věrný. Proč tě nacházím ve společnosti ženy, která má být již mrtvá.”

“ Pane, trochu jsem si uzpůsobil plány. Nerad nosím těžká břemena, tak jsem měl v plánu jí nejprve přivést na Vaší planetu a až tam jí nechat odejít do Helheimu.”

Stála kousek od něj. Popadl jí za ruku a přitáhl si jí k tělu. Nedržel jí jemně, ale hrubě. Utvrdilo to mou důvěru ve stálou platnost kouzla. Musel jsem se pousmát nad její naivitou, zemře a ani neví jak.

“ Loki, prosím, byl bys tak laskav a odvedl svou “přítelkyni” na loď?”

“ Zajisté.”

Stráže je odvedly k celám a já se vrátil na můstek. Mohli jsme začít.

“ Pane, Loki s tou ženou jsou v cele. Můžeme odstartovat.”

Pokynul jsem hlavou a loď se začala zvedat a odlétat z Asgardu.

 

Komentáře

jedním hltem

Maja 05.07.2014
Ahoj Chane Tak jsem tu tvoji kapitolovku zhltla jedním dechem. Píšeš krásně...tak krásně, že to slovy nejde vyjádřit. Sice nejsem velkým fandou Lokiho a Avandger (teď jsem to asi napsala špatně), ale vážně mě to nadchlo. Těším se na pokráčko.

Re: jedním hltem

Chane 06.07.2014
Děkuji ti jsem ráda že se ti to líbí :)

The Escapist

The Escapist 22.06.2014
Super, moc mě to baví číst :) Těším se na další :)

Zuzana S.

lokifanfictions.blogspot.cz 16.06.2014
Zase mi Bloglovin' neukázal novou kapitolu, budu si muset vážně sehnat jinej program :D... jsem zvědavá jak to Loki vyřeší, doufám, že to bude mít šťastnej konec!:D

Iko

.. 13.06.2014
To bylo dokonalé..! :D Pořád si ale nejsem jistá, jestli je to Loki nebo ne...prostě jsem hrozně zvědavá a těším se na další kapitolu! :D :)

Veri

. 13.06.2014
Jedním slovem - žůžo :D Moc mě to baví a těším se na další kapitolu.
(btw. Vždycky, když to čtu a opravuju, si říkám, jaký napíšu smysluplný komentář ...a pak to zapomenu :D)

:-D

Electra 13.06.2014
Chúďa Tori a Loki čo len s nimi bude. Nádherný deň hoci som trochu zmetená či teda je alebo pod vplivom kúzla ale to sa ešte snáď vyjasní. Aj ja chcem také domáce zvieratko, znie to zlatučko.

www.frost-fire-wolf.blog.cz

Wolf 13.06.2014
To byla úžasná kapitola... :3 Jsem si říkala "Je to Loki, není to 'Loki'?" A pak jí políbil... jé. :3 Těším se na další. :)

Záznamy: 1 - 8 ze 8

Přidat nový příspěvek

Kontakt

Fantazy Pavorem