Každá láska je jiná - 17.kapitola

        Ahojdá. Dokopala jsem se k nové kapitole včas. Musím říct že jsem s ní docela spokojená. Jak s délkou tak s obsahem. A ani nemám dnes co říct snad jen užijte si to a další bude v neděli.

Každá láska je jiná - 17.kapitola - Bez hádek to není ono

Z Viktoriina pohledu

Ráno mi Natasha přivedla Lokiho s větou že ho mám psychologicky zdeptat. Ještě jsem ležela v posteli ne moc oblečená a ona ihned vypadla. Loki se na mě podíval. Já na něj a čekala jsem jestli něco udělá, ale nic se nestalo.

“ Zdravím.” Řekla jsem odtažitě.

“ Také Vás opět rád vidím slečno Viktorie. Je mi potěšením s Vámi strávit den.” Podmanivě se usmál.

“ Mohl by jsi se otočit ať se mohu oblíct.”

To se nedá mohl by sebou hnout je to dost nepřijemné.

“ Mohu ale nevím zda se mi chce.” To provokuje nebo co ?

Tak jemu se nechce, no to je super tak si budem hrát jo ?

“ Otoč se.” Rozkázala jsem už s méně dobrou náladou pak jsem si uvědomila že když budu naštvaná tak se bude akorát bavit a vytáčet mě. To nedovolím. Zkusila jsem to znovu.

“ Loki mohl by jsi se prosím otočit ráda bych se převlékla.”

“ Dobře vyhovím tvému přání otočím se, ale není mi jasné proč bych měl, vždyť ani tě neznám.”

“ No právě proto se musíš otočit. Neznáš mě a je tedy skoro jasné že jako neznámou ženu by jsi mě neměl vidět nahou.”

“ Ne právě proto bych se neměl otáčel a měl bych tě poznávat.”

Jo poznávat by se mu chtělo a to jako co ?

“ Poznávat se můžeme až budu oblečená a nebudu nahá v posteli. Věř budeš mít na to aby jsi mě poznal celý den a i zítřek, takže se neboj že by ti něco uteklo.”

“ No právě mám obavy že mi uteče něco velice zajímavého anebo máš jiný důvod proč bych se měl otočit. Mám se snad otočit, protže se stydíš za své tělo ? Ale já myslím že podle toho jak na tobě sedí oblečení , které jsem dosud viděl se stydět nemusíš a taky jsem tě už viděl ve spodním prádle pamatuješ jěště v ten první den v noci, ale budiž otočím se.”

Aha takže bůh se bojí aby mu neuteklo mé tělo nebo co si proboha myslí, je tu ani ne 5 minut a hned začíná takhle no tak už se bojím co bude po zbytek dne.

“ Děkuju. A ne za své tělo se nestydím ale nepotřebuji aby mé tělo viděl nějaký bůh neplechy.”

Konečně se otočil a já mohla rychle popadnout věci a vytratit se do koupelny ve které jsem se v rychlosti i učesala. Oblek jsem si nebrala myslím že dnes ho nebudu potřebovat budu ráda když mi vystačí mé nervy. Proto jsem si oblékla jeansy na tělo a obula jsem si laespoň boty od obleku které k těm jeansům kupodivu docela ladily. K tomu jsem si vzala zelené tričko s obrázkem černé kočky a nápisem “ I am sweet”. Nakonec jsem tak po deseti minutách vylezla z koupelny a nevěřila jsem svým očím. 

Loki ležel polonahý na své přidělené posteli všude se válelo oblečení. No ano bylo sice brzo ráno myslím, že Natasha ho ale už nemohla vystát proto jsem si až teď uvědomila že je teprve pět ráno a tak si asi náš bůžek potřeboval ještě trochu schrupnout. 

No nechala jsem ho ležet i když ve mě bylo nutkání za předchozí rozhovor ho z té postele shodit, ale neudělala jsem to už jen z důvodu že jsem se na něho nemohla ani podívat jak byl dokonalý. Uklidila jsem jeho oblečení na jednu hromadu na stole a pak jsem si sedla do křesla vzala jsem si tablet že něco napíšu ale nedařilo se mi Loki mě rozptylovat. 

Chvíli jsem ho pozorovala je opravdu vysoký a je taky dost vypracovaný, až nečekaně, pod oblečením to není vidět ale svaly má, ale co mě zaujalo byl jeho výraz. Vypadal mírně jako beránek když spal žádné mstivé ani prohnané pohledy. Byl v klidu a dokoce se i trochu usmíval. Klidně oddechoval a tak jsem usoudila, že vážně spí. 

Odhodlala jsem se k němu přistoupit blíž snad se neprobudí to by bylo divné, už tak se cítím jako špeh. Začala jsem si ho prohlížet, měl dokonalou tvář, žádná chybka. Pak jsem ale narazila a zastavila jsem se u několika táhlých jizev na zádech, zajímalo by mě od čeho jsou a zda o nich někdo ví protže byli opravdu dobře maskované, ale jak spal tak se zvýrazňovali. Asi ve spánku tolik nekontroluje své proměny. Když jsem se dostatečně vynadívala tak jsem ho pomalu přikryla aby mě nerozptyloval a opět jsem si sedla do křesla a udělala si pár poznámek na Lokiho vzhled. 

Spal asi 40 minut a mezitím stihnul zmodrat. Nejprve jsem se zděsila co se jako děje a přikryla jsem ho ještě jednou dekou a šla rychle hledat Thora. Ten se naštěstí objevil skoro hned jak jsem došla do jídelny a tak jsem s ním prohodila jsen pár slov. Vyplynulo z toho že jsem se v poklidu vrátila a ještě jsem trochu Lokiho přikryla, protže jak jsem se dozvěděla skutečně je mrazivý obr a občas zmodrá a nabere svou podobu, ale prý se ho nesmím dotýkat. Pak jsem se vrátila k práci a on se za chvíli probudil koukal mimo mě a asi přemýšlel. Pak se rozhlížel všude kolem a stále byl modrý a pak jako mrknutím oka zase normální a i bez té jizvy. Přešel ke stolu a začal se oblékat. Zvedla jsem se a šla k němu. Začal se oblíkat a já čekala s konverzací až se obleče vypadal že se na to soustředí. 

“ Copak nejde ti to ? Nechceš pomoci ?”

“ Jak se opovažuješ pokládat takovou otázku, je jasné že nechci jen jsem zvyklý oblékat se pomocí magie, ale jak jsi nejspíše viděla tak bych jí asi moc používt neměl. Stačí mi na občasnou potřebu a na to aby mi zůstala tato podoba jinak budou mé proměny častější a o to nestojím ani já ani SHIELD a ani ty.”

Koukám že je tvrdohlavěj a dost drzej.

“ No dobře jen to vypadá, že si nevíš rady tak jsem chtěla jen pomoci nic víc.”

Byla jsem trochu uražená jak mě odpálkoval a to je jedno.

“ Nepotřebuji ničí pomoc ani tvojí ani Avengers ani Thorovu, já zvládám vše sám.”

Řekl to tak panovačným tónem, že mě to jak se říká zvedlo ze židle.

“ Co si o sobě krucinál myslíš, vždyť bez Thorovi pomoci by jsi byl někde v pustině Midgardské a bez naší pomoci bys tam byl taky měl bys být vděčný že se tady o tebe staráme a snášíme tě, že máš jídlo a pití.”

Křičela jsem na něj on se jen udiveně podíval směrem dolů na mě. Nic neřekl a sedl si aby mi viděl do očí.

“ Já jsem bůh ty nicko, poradil bych si na Midgardu bez jakékoliv pomoci dokonce bych se sem sám i dostal kdybych nebyl spoután. A nakonec jsem sem vůbec nechtěl ale oni mi nevěří že bych tu zůstal kdyby mě Thor nepřivedl.”

Tak tímhle mě dostal do ráže. Jsem připravená se rvát.

“ Hmm bůh jo to je fajn, ale tady v dnešní době není mnoho lidí co na bohy věří takže to není zrovna světoborný trumf být bohem a ty se teď hádáš s člověkem který na ně náhodou věří od mala a začínám si myslet, že asi přestanu, protože jsi tak hrubý že by si to ani nejhorší zločinec nezasloužil.”

Tohle už jsem řekla docela v klidu. On se mi podíval do očí a začal mluvit velmi potichu.

“ Drahá podívej se ano náš život je podporován vírou lidí ale jen částečně, tak si nemysli že když přestaneš věřit tak mě tím ohrozíš. A ještě stále nejsem tak hrubý jako dokáži být tak pozor na to co vypouštíš z úst.”

“ No jsem ráda že jsme si tohle pěkně vyjasnili a teď pojď já mám práci a ty jsi dnes se mnou.”

Myslím si že toto byl důležitý krok který ustálil náš postoj mezi sebou. Šel za mnou ke dveřím a dýchal už uklidněně tak to asi už nebudeme řešit. Já jsem taky už docela v klidu. Nemám ve zvyku být v ráži dlouho a rychle se uklidňuji a Lokimu evidetně taky nedělá problém se uklidnit myslím, že to vnímá jako já.

Byli jsme u mě laboratoři a on si prohlížel sbírku mých knih. Nechala jsem ho u toho a soustředila se na mé poznámky z rozhovoru s Thorem. Byla jsem vděčná že je v klidu a nesnaží se mě vytočit, doufám že si uvědomil že i když jsem malá tak se umím hádat. Snad mi to v budoucnu pomůže. 

Občas zamlaskal, Když to udělal tak po šesté tak už mě docela zajímalo co tam má tak divnýho že mlaská.

“ Co se ti tam nezdá Loki.” Zeptala jsem se opatrně.  

“ Nacházím zde různé nesrovnalosti ale pochybuji že tě to zajímá, navzdory tomu jsou ty knihy docela zajímavé a relativně přesné. Ale vy Midgarďané máte zajímavý pohled na nás. Fascinuje mě to.”

“ A jaké jsou tam nesrovnalosti ?”

“ Já tu říkám že mě váš druh fascinuje a tebe zajímají nesrovnalosti ?”

“ Ano jsem vědec ohledně Severské mytologie tak bych se asi ráda dozvěděla že v našich poznatcích jsou mezery může nás to posunout v pochopení historie i vesmíru.”

“ Hmm tak to mi tady chybělo, nemohl jsem si vzpomenout co jsem vynechal a je to tak zřejmé já se opoměl optat co je tvým údělem mezi Avengers. Už vím ale nenapadlo mě to, jsi věděc proto tolik knih. No pokud mě požádáš tak bych ti o tom mohl něco povědět.”

“ Ty si ze mě děláš legraci že ?”

“ Ne opravdu jsem nevěděl o tom že jsi vědec a toto nezní jako žádost.”

“ To jsem nemyslela. A já tě prosit nebudu protože ty mi to stejně povíš vidím na tobě že to moc chceš a ty nesrovnalosti ti tak vadí že mi to povíš ještě moc rád.”

Zarazil se tohle asi nečekal a mě se potvrdila má teorie.

“ To si jen myslíš popros jinak nic nebude.” Lišácký úsměv.

“ Oh bože ...

“ Ano s tím bych se spokojil.”

Vzal všechny knihy ve kterých se mu něco nelíbilo a hodil mi je na stůl a sám si sedl za něj. Zároveň mě dost překvapuje že mě ještě nevytočil tak jako ostatní a je i docela milý. Co mu asi je ?

“Takže ...

Vzal první knihu ta byla o bájných bytostech severu a jiných planet. Zjistilo se že mu vadili poznámky o zvířatech a taky jejich podobizny. Rozhodl se je nakreslit. Po chvíli se ukázalo že přenádherně kreslí a taky to že naše představa o zvířatech je dost odlišná názvy se neshodovaly jen v některých písmenech. Neštěstí. 

No takhle jsem strávili celé odpoledne jen jednou knihou. Bylo to úžasné a já už mohla přemýšlet nad tím do kterého vydavatelství zajdu aby to přepsali. Navíc mě tohle opravdu bavilo ráda se dozvídám nová fakta a Loki byl kupodivu ten pravý pověděl mi toho mnohem více než Thor, který o svém světě věděl evidentně jen okrajově zatímco Loki se nořil v detailech. 

Navečer už byl u posledního zvířete a pak najednou odbočil od tématu.

“ Tori ?” Z jeho hlasu se vytrtila jakákoliv zášť, zloba náznaky vzteku. Zbyl jen jeho hlas plný něžnosti, smíchu, zábavy a potěšení.

“ Hmm”

“ Děkuji ti.” To mě překvapilo a potěšilo zároveň, ale za co.

“ Za co.” Zeptala jsem se překvapeně.

“ No za to jak ses ke mě celý den chovala. Jen ráno jsme se trochu chytli a to jen kvůli tomu abychom si vyjasnili kdo je kdo. Jinak si na mě byla celý den hodná.”

Řekl to s úsměven na rtech a úlevným výrazem štěstí. Nevěřila jsem svým uším.

“ Loki myslíš to vážně jsi to vůbec ty ?”

“ Vím že nemáš moc důvodů mi věřit ale prosím udělej to tohle je ten původní Loki, kterého měli Asgarďané i již zesnulí Midgarďané rádi. Tím že jsi se celý den chovala tak normálně a dokonce jsi mi i naslouchala tak jsi probudila část mého dobrého já. Nevím jak se ti to povedlo ale jsem ti vděčný. Nikdo za posledních tísíce let nebyl tak ochotný mi naslochat.”

Tak to bylo opravdu neskutečné já a dokázat tohle.

“ Dobře Loki věřím ti a doufám že ti to vydrží.”

“ Já také ale tvá pomoc bude potřebná stále.”

Jsem u vytržení tak on mě potřebuje jako fakt potřebuje. To snad ani není možné co se to děje s mým životem.

“ Hmm Loki pojď dnes už to zapíchneme a půjdeme na večeři.”

“ Jo večerní hostina by přišla vhod,myslíš že tu mají selata ?”

“ Ne selata tu asi nenajdeš ale možná když budeš nadále tak hodný tak ti jendo možná seženu.”

“ Dobrá ale myslím, že v přítomnosti ostatních to nebude tak lehké přece jen jsi z mé slupky uloupla jednu z miliónu šupin.”

“Spokojím se s jednou když vím, že se počet bude zvyšovat.”

Myslím že mi stále něco tají, neřekl mi vše. Pořád jen omýlá to že mu pomáhám ale z čeho vlastně, z jeho zášti a zloby nebo z něčeho mocnějšího. To budu muset zjistit. Teď ne postupně, ale já na něco příjdu. Ale teď mě trápí něco úplně jiného jak se bude chovat mezi lidmi, pochybuji že stejně jako když je se mnou sám. Ale stejně mě překvapilo jak se zachoval jak může někdo někoho změnit za jedno odpoledne, to nejde anebo ano. O co tu jde ?