Každá láska je jiná - 28.kapitola

        Ahoj, ahoj omlouvám že s tím vydáváním poslední dobou dost hafruju, ale nemám moc času ani nevím proč ty dny letěj tak moc rychle. Ano už Vás nebudu moc zdržovat jen kapitola jako vždy taková normální s menším vylepšením toho, že jsem konečně našla BETU je to doufám nám všem známi VERI tímto jí tedy moc děkuji.

Užijte si kapitolu a další snad v NEDĚLI

28. kapitola

Omdlím a co dál ?

Z pohledu Viktorie

U snídaně jsme skoro jenom mlčeli a modlili se bay nikdo nevešel protže Loki odmítal pustit mou ruku. Další dny i týdny byly nádherné takové to první stádium lásky kdy se jeden od druhého nechce ani hnout a i přez nelibost přátel jste spolu to právě probíhalo a já byla mo a moc šťastná. Loki taky vypadal že si po dlohé době trochu užívá života.

Náš vztah jsme nezvládaly skrývat moc dlouho tudíž již po týdnu kdy mě Loki stále nehodlal opouštěť jak z důvodu brzkého přijetí zpět na Asgard tak z důvodu žě potřebuje "můj fyzický kontakt" si lidé všimly divné nálady mezi námi dvěma loki byl přívětivější k nim už nebyl tak krutý a lhostejný a ke mě se choval jako ke královně. Ale bál se, nechtěl mě nechat někde samotnou. Chodil se mnou úplně všude. Avengers z toho všeho byli trochu mimo a občas si mě proti Lokiho vůli brali stranou a vyptávali se. Jednou si mě půjčila i Natasha, která byla pořád na větvi z toho, jak na tom jsou s Clintem.

“ Ale Tash, to si mé odpovědi nemůžete vyřídit mezi sebou?”

“ Ne chci to slyšet od tebe a třeba se jako holka dozvím více detailů.”

“ Ty jedna. Dobře, ale rychle, Loki je pak nesvůj, když jsme dlouho od sebe.”

“ Aha, takže vy nevydržíte bez fyzického kontaktu jo?” šibalsky se usmála.

“ Tasho co si proboha myslíš, to není pravda, jen jak jsme mluvili o tom, že musím na Asgard, tak mě Loki chce mít pořád při sobě, aby byla šance, že mě tam dostane.”

“ Hmm aha. A teda fakt nejsi očarovaná, zakletá nebo cokoliv jiného? Jsi si jistá svými city k Lokimu, že jsou opravdu tvoje? My bychom ti to neměli za zlé.”

“ Natasho, kdo vám proboha nakecal to, že by mě Loki zaklel?”

“ Thor.”

“ Aha. Ne, nejsem nic podobného, prostě ho mám ráda, jako ty Clinta.”

“ Hmm, no dobrá a co, jsi tedy spokojená?”

“ Ano jsem. Čeho se všichni tak obáváte?”

“ Loki byl dříve znám jako nepřítel číslo jedna, jako masový vrah snažící se ovládnout naší zemi. Tak máme obavy, že tohle je jen nějaký jeho plán, a že se tě pokusí nějak využít, nebo že chce pomalu vyvraždit Avengers, nebo prostě nevěříme tomu, že je tak hodný, jak se poslední dobou zdá.”

“ Ale Natasho, já jsem si jistá, že nic nechystá. Osobně mu pomáhám dostat se z mlhy, jak tomu říká, aby byl jako dříve. Tehdy nebyl tak zlý, jak jste ho poznali. Proto se to teď snaží alespoň trochu napravit.”

“ No, co se dá dělat, budu ti věřit Tori, ale prosím, stejně si dávej pozor. Jak s Lokim jako duševně, tak i v posteli. Neradi bychom se stali chůvami.” Usmála se a opustila místnost. Loki po chvíli vešel a tvářil se tak nějak neutrálně.

“ Tori, nevíš, co jim proboha vadí na tom, že k tobě chovám city?”

“ Oni se o mě jen bojí, chápej. Pro ně jsi něco trochu jiného, než pro mě.”

“ Hmm, dobrá no.”

Tím skončil dnešní rozhovor, pak jsme šli spát. Usnula jsem mu na hrudi.

Ráno jsem se probrala a Loki tam nebyl. Pak jsem zaslechla dveře, ty se rozlétly a v nich stál Steve. Zrudl a podal mi zprávu.

“ Tori, okamžitě se obleč do bojového, musíme na zem. Jsme nad Asií a jsou tam nějaké problémy s magií, nejspíše nějaké vesmírné příšery. Pojď, musíme dolů.”

“Ale co Loki, neviděl jsi ho?”

“ Ano viděl. Jelikož na zem musíme všichni, byl zavřen na několik hodin do cely, aby nic neprovedl. Pak si ho vyzvedneš.”

“ No dobrá, já za chvíli přijdu na můstek.”

“ Dobrá.” 

Rychle zavřel dveře a já mohla pustit přikrývku, kterou jsem přes své nahé tělo rychle hodila. Vstala jsem a v koupelně jsem se zdržela pouze na upletení copu. Hodila jsem na sebe oblek a hůl jsem si hodila na záda. Přeběhla jsem loď, jak nejrychleji to mýma malýma nohama šlo. Na můstek jsem se dostala skoro hned. Byli tam skoro všichni. Pak se ozval povel a my všichni naběhli na odletovou plošinu, kde byl připraven Quinjet a v něm Natasha a Clint. Nastoupili jsme a Iron Man letěl vedle nás.

Když jsme se snesli na zem, byla tam opravdu bitka, kterou jsem ještě nezažila. Pobíhali tam jednotky asi Korejské armády a mezi nimi bojovaly příšery s dlouhými končetinami, obrovskou hlavou ve tvaru podivné masky, měli zbraně velmi minimalistické v podobě drobných holí, nejspíše na bázi magie.

Pustili jsme se tedy do boje. Předpokládala jsem, že elektrický proud zafunguje tak jsem tasila hůl. Koule čisté energie vystřelovaly všude, mnoho se jich tak dalo pobít na dálku a na blízko jsem použila házecí nože. Tony se činil svou technikou a Hulk jen ničil a ničil. Hawkeye se usadil na vyvýšeném místě a pálil šípy, kam se dalo. Natasha se svými pistolemi moc neobstála, emzáci je úspěšně konzumovali, zda se to tak dá říct. U mě se toho moc nedělo, elektrické koule mnoho nepřátel pobily. Po chvíli, co jich stále přibývalo, jsem se pokusila zaznamenat, odkud se vlastně berou. Měli něco jako portál do jiné dimenze, který byl umístěn na zemi. Rozhodla jsem se ho nějak zavřít. Kéž by tu byl Loki. Zamyslela jsem se, co mi říkal o portálech. Postupně jsem se k němu dostávala, ale nepřátel přibývalo a tak jsem si zavolala pomoc v podobě Tonyho. Osvětlila jsem mu můj plán a on ochotně zabíjel, abych se mohla dostat k portálu. Několik jsem jich zabila i sama, ale Tony byl úspěšnější.

Když jsem se dopracovala k portálu, tak kolem něj stálo několik těch slizáků, na které jsem si nemohla vzpomenout, co jsou, ale myslím, že o nich Loki vlastně ani nestihl mluvit. To je teď jedno, vytáhla jsem pistoli se smrtícími šipkami, zasáhla všechny strážné a ti se skáceli k zemi. Počkala jsem, než se vyhrne další várka bojovníků a pak jsem si vzpomněla na způsob, jak uzavřít portál v zemi.

Začala jsem kolem kreslit runy a ty jsem pak propojila čarami. Stačilo jen něco odříkat. Sunny mi našel sever, a tak jsem se postavila čelem na jih a započala jsem odříkávání, na které jsem si matně vzpomněla. Pak se mi trochu zatmělo před očima a já upadla, pak už si nic nepamatuji, ale myslím, že jsem to dořekla.

Probrala jsem se v posteli moc velké na to, aby byla moje. Pokusila jsem se otevřít oči. Tohle mě opravdu štvalo, já se přidám k SHIELDU a hned začnu omdlévat a vždy se proberu takhle. Oči jsem otevřela a nad sebou uviděla nebesa té postele. Otočila jsem hlavu směrem, kde jsem si myslela, že někdo bude. A ano, ležel tam Loki a koukal na mě starostlivým pohledem. Ležel a byl opřený o loket. Usmála jsem se na něj. Chtěla jsem se zvednout. Loki mě ale opatrně připlácl zpět na postel, pak vstal a odešel. Vrátil se o chvíli později a s ním ještě někdo, podle hlasu asi nějaká žena.

“ Zlatíčko, jak se cítíš?”

Asi se ptala mě protože, Loki neodpovídal. Měla nádherný hlas.

“ Málo špatně.” Odpověděl jasem s úsměvem.

“ To mě těší drahá, můžeš vstát?”

“ Nezkoušela jsem to.” Pokusila jsem se tedy na tento popud vstát, nohy mi sklouzly z postele a já se zakymácela. Zabolela mě hlava. Pak jsem se postavila a podívala se na zde přítomné.

Žena se usmívala a Loki se tvářil utrápeně.

“ Smím se ptát, kde že se to nacházím?”

“ Ale zajisté slečno Viktorie. Nacházíte se na Asgardu, v královském paláci, v soukromých komnatách prince Lokiho.”

Dostala se mi uspokojivá odpověď. Otočila jsem se na Lokiho.

“ Ale jak?”

“ Matko, mohla bys nás nechat o samotě? Pak tě zavoláme k léčení. Děkuji.”

“ Ale jistě Loki.”

Odešla a my jsme se posadily na postel.

“ Tori, jakmile mne ráno odvlekli do cely, tak jsem začal mít strach, že dnes je den návratu. Proto jsem vyčkal, až budete v akci a pak jsem musel znovu čekat, než se pokusíš o něco malého z magie, abych se mohl přemístit k tobě. Když totiž použiješ magii, tak se ve mně zvedne vlna vědomí toho, kde jsi, díky té spálenině. Proto jsem se ihned přemístil k tobě. Spadla jsi mi přímo do náruče, netušil jsem co se děje, ale dořekl jsem za tebe zaklínadlo a portál uzavřel. Pak si mě Odin zavolal. Nestihl jsem se ani podívat na situaci. Naštěstí jsi ležela u mě v náručí, a tak jsme se před Heimdallem objevili oba. Ten mi oznámil, že na Asgard smrtelníci nemohou, a tak jsem mu objasnil situaci a on mě i tebe okamžitě přemístil před Odina, který nás přenechal královně, a ta se o tebe starala. S Odinem jsem pak měl rozhovor, ale to tě trápit nemusí. Pokusili jsme se tě vyléčit, ale při tom se zjistilo, že tě zasáhla nějaká šipka z řad nepřátel na zemi, byl v ní jed a zasáhla tě přímo do boku. Šipku jsme vyprostili a ránu zavázali, pak ti Frigga podávala lektvary. Teď nevím, jak na tom jsi, ránu jsem neviděl a mohu usuzovat pouze z tvých pocitů a z královniných postřehů.”

“ Aha…”

“ To je vše?” zeptal se ponuře.

“ Ne jen si to musím urovnat v hlavě. Takže teď jsem na Asgardu, nechala jsem dole tým bez toho, aby věděli, co se mnou je, ty ses dostal z cely a tvůj otec mě tu nechal a matka se o mě starala. Vědí o všem, co se na zemi stalo, nebo ne?“

“ Ano vědí to. Tedy matka ano a je na nás pyšná, nevím, jak otec. Thor už se vrátil a říkal, že až se probereš a budeš schopna komunikace, tak by s tebou rád mluvil.”

“ Dobrá tak ho zavolej, chci vědět, co se stalo na Zemi.”

“ Vždy ses starala takhle o druhé, nebo to přišlo v dobu, kdy jsem si toho nevšimnul?”

“ Ne, taková jsem odjakživa a teď zavolej Thora, prosím.”

“ Jak si přeješ, ale nechceš se obléci?”

Pravda stála jsem tam s obvázaným tělem pouze ve spodním prádle.

“ Asi ano”

Loki jen mávl rukou a měla jsem na sobě, asi Asgardské, šaty.

“ Díky.”

“ Není zač, princezno.” odpověděl a lehce mě políbil na rty.

Posadila jsem se na postel a on šel pro Thora. Ten se tu za chvíli objevil i s Lokim.

“ Zdravím Viktorie jak se cítíte?”

“ Thore, nemáš mi náhodou tykat?”

“ Ano, ale na Asgardu se nesluší ženám tykat, pokud žena není se mnou v nějakém užším vztahu.”

“ Ale jsem tvá kamarádka, to nestačí?”

“ Ne a teď proč jsem tu. Loki mohl bys nás nechat o samotě?”

Otočil se na bratra. Loki se zašklebil a probodl Thora vražedným pohledem a pak odešel za dveře. Myslím, že na nich byl po celou dobu našeho rozhovoru nalepený, jen aby mu nic neuniklo. Thor se pak posadil do křesla a pokynul mi, ať se také posadím. Uposlechla jsem a Thor se kupodivu nečekaně rozmluvil.