Každá láska je jiná - 30.kapitola
Tak a je tu ukončení třetí destítky kapitol a stále to není ta poslední ( naštěstí) no moc to nebudu okecávat snad se bude líbit a budete spokojeni. Snad také máte dobrou paměť aby jste si vzpoměli na co to navazuje z přechozí kapitoly a tak dál. Bla bla blá.
Mějte se a zase v NEDĚLI
Každá láska je jiná - 30. kapitola
Chci ho zpět
Thoriin pohled
Měla jsem uslzené oči a pak jsem ucítila lehounkou ruku na mém rameni. Byla to Frigga a posadila se vedle mě.
“ Co se vedle stalo?”
“ Lokiho unesli. Byli to nějací mimozemšťani, Lokiho svázali a pak odvlekli, ale já nemohla nic dělat, měla jsem divný strach.”
“ Ne, v žádném případě se neviň, nemůžeš za to. Lokiho dostaneme zpět.”
“ Ale co s ním udělají?”
Při tomto rozhovoru jsme již vycházeli z koupelny a Frigga poslala Thora pro Odina. Pak jsme se posadili na křesla a ona si jen tak složila hlavu do dlaní a začala mluvit.
“ Drahá Viktorie, únosci jsou Páni Strachu. Ti samí, kteří mu ovládli mysl, ti, od kterých ho léčíš. Oni touží po všech devíti světech, a proto ovládli zrovna Lokiho, jako královského syna. Vím to, zjistila jsem to, a proto jsem Lokimu stále pomáhala. Věděla jsem to, ale nechtěla jsem mu to říct, urazil by se a popřel by to a oni by ho zabili. Bála jsem se o něj a nikomu nic neřekla. Odin pozoroval Lokiho chování ze začátku se zármutkem, ale pak se záští a vztekem. Hádali se a hněval se na něho. Rozbratřili se a s Thorem se stalo totéž, nikdo za ním nestál, nikdo ho nebránil. Měl mě a já mu nic neřekla. Pak Thor, jak jsi si asi všimla, je dost výbušný. Jako děti byli vždy za jedno, ale když byl pak Loki v “limbu”, tak se to změnilo ve vztek, utrpení a nenávist. Proto spolu také často bojovali. Bohužel, až když ses objevila před nedávnem ty, tak jsem o tomhle řekla Thorovi a ten se pokusil začít jednat. S Odinem jsem o tom zatím nemluvila, to je teď na tobě.”
“ Hmm, je to od vás velice milé, že jste se o něj starala. A vy jste věděla, že se objevím?”
“ Ano, viděla jsem tě ve snu. Proto jsem Thora požádala, ať Odina usměrní v místě zbytku trestu.”
Když toto dopověděla, řekla jsem si, že už mě nemůže nic překvapit. Mýlila jsem se. O chvíli později mě překvapil Odin, který vtrhl do ložnice se zástupem vojáků, ozbrojen, s havranem na rameni a Thorem v závěsu. Když viděl situaci, asi se trochu uklidnil, nebo možná ještě více znervózněl. Já s Friggou jsem sice posmutněle, ale v klidu seděly. Loki tam nebyl a Thor už se postavil vedle Odina. Nevypadal nijak zvlášť děsivě ani naštvaně, bohužel ani šťastně. Poklesla mu hlava i ramena, pohladil havrana a pak promluvil.
“ Vítám tě na Asgardu smrtelnice.”
Promluvil velice hlubokým a dominantním hlasem, plným cynismu a odtažitosti. Lekla jsem se a zvedla se z křesla a poklekla před Všeotcem. Frigga se ochranitelsky postavila vedle mě. Usmívala se a na chvíli jsem postřehla i Odinův úsměv, byl mrazivý a chladný, jen krátký, ale přesto se objevil při pohledu na jeho milovanou. Úsměv ale hned zmizel v kamenné tváři. Mluvil dál.
“ Thor mi oznámil, že byste si se mnou ráda promluvila, slečno?”
“ Viktorie.”
Řekla jsem stroze své jméno a čekala, co z něj vypadne dál. Byla jsem vyděšená a vůbec jsem netušila, jak se před Všeotcem chovat.
“ Ano Viktorie. Výjimečně vyhovím vašemu přání. Pokud to ale bude zbytečné, budu nucen Vás z Asgardu nechat odvést. Loki zmizel, a proto nevidím důvod vaší návštěvy. Neviděl jsem ho ani před tím, ale Má královna měla jiný názor, proto jsem se podřídil, ale tentokrát, po promluvě s Vámi, se budu muset rozhodnout. Radím vám tedy, abyste byla výstižná a stručná.”
Pak se přidala do hovoru i královna.
“ Dobrá tedy.” Usmála se na mě i na Odina. “Nechám vás tady o samotě.”
Frigga tedy ladně odkráčela a nechala mě tam samotnou s Odinem. Ten odvolal stráže a požádal Thora o odchod. Asi chtěl mít soukromí, aby ho nikdo nerušil. Pak se ale stalo to, co by asi nikdo nečekal. Odin si mě posadil do křesla. Sedl si naproti mě a rázem zmizela kamenná a odhodlaná tvář, vystřídalo jí pochopení, starost a lítost. Poklesla mu ramena i hlava, naskočilo mnohem více vrásek, ale nevypadal, že by zestárl, jen byl smutný a zdálo se, že své city moc neprojevuje. Nic neskrýval, to jsem byla překvapená, odhalil vše člověku, kterého nezná, zvláštní. Nic nezaobaloval a zeptal se na rovinu.
“ Viktorie, co si myslíte, jsem špatný otec?”
Odpověděla jsem upřímně a hned.
“ Všeotče, nemyslím si, že byste byl špatný otec, jen jste udělal několik chyb, ale to se stává každému, každý chybuje a nikdo není neomylný.”
“ Ale proč je tedy z Lokiho to, co z něj je?”
“ Prý ho ovládají nějací Páni strachu.”
Zarazil se a vypadal, jako by o tom něco věděl, ale teď se mu s tím na svět nechtělo.
“ A … a jaký byl Loki na Midgardu?”
“ Mohu se optat, jak je vaše otázka myšlena?”
“ Ptám se vás, jestli byl jeho stav lepší, nebo se mu něco nestalo. Mám o něj starost. Vím, polovina Asgardu si myslí, že po jeho nalezení jsem ho sem vzal pouze z důvodu, že jsem chtěl naše světy spřátelit. Pravda je ale jinde. Já ho vzal k sobě, protože byl malý a opuštěný, nezmohl nic. Zamiloval jsem si ho na první pohled a doufal jsem, že bude mým synem a Thorovým bratrem, vzal jsem ho za svého. Chtěl jsem, aby měl vše, co si zaslouží a chtěl jsem z něho mít vládce Asgardu. Vím, Thor by měl být králem, ale on se na to nehodí, je spíše pro boj a ne na důležitá rozhodnutí, v tom je Loki moudřejší a lepší. Stále doufám v Lokiho vládu, ale bohužel mi to překazili Páni strachu. Oni stále doufají v to, že na trůn dosadím Lokiho, a že budou mít cestu k devíti světům otevřenou. Ale pokud to s Lokim bude takhle dál, tak budu muset korunovat Thora. Vím, že se asi ptáš, proč jsem tak odtažitý vůči Lokimu. Bojím se o něho, ale pro dobro Asgardu jsem ho nechal samotného se sebou. Frigga ne, ta se o něj stále starala, snažila se pomoci a já jsem jí za to vděčný. Já nic neděla a vždy mě jen mrzelo, že se se mnou přel, ale nezmohl jsem nic, nemohl jsem mu ublížit. Proto si myslím, že jsem špatný otec. Můj syn měl trable a já nezasáhl.”
“ Jestli mohu, tak si myslím, že byste si to neměl dávat za vinu, nemůžete za to jen vy. Je pravda, že šlo něco udělat i jinak, ale prostě se to stalo a můžeme se pokusit to jen napravit.”
“ Děkuji Viktorie, jste tak upřímná a jste jediná, kdo mého syna chápe a snaží se mu pomoci stejně jako Frigga.”
“ A mohu se tedy, po tomto názoru, ptát, proč mě chcete nechat z Asgardu odvést?”
“ Pravdou je, že jsem velmi potěšen tvou návštěvou a z Asgardu tě rozhodně odvést nenechám. Ale tvrzení tvého odchodu je oficiální znění pro můj lid. Bohužel, nikdo nemá Lokiho rád za jeho hříchy, a proto nechtějí, aby byl šťasten. Nevidí důvod, proto neschvalují tvůj pobyt zde.”
“ Aha, no jste dobrý král, že dbáte na přání lidu.”
“ Děkuji, ale budu muset tentokrát lhát, protože já stojím o Lokiho štěstí.”
“ Myslím, že nejste jediný.”
“ Chtěl bych Vás tedy tímto královsky požádat o to, zda byste nám s Lokiho věcí pomohla, chtěl bych zpět toho starého, původního Lokiho. Prosím jste schopna nám ho vrátit?”
“ No, ze zajetí asi ne, ale z temnoty možná.”
“ Uhm a mohu se Vás zeptat? Víte, že až se Loki vrátí od Pánů strachu, tak se vrátí i jeho zlé já? Znovu ho ovládnou a to, co jsi s ním provedla, budeš muset udělat znovu.”
“ Ano, jsem si toho vědoma, ale nepolevím. Chci Lokiho zpět a přeji si ho poznat takového, jakého ho znala jen královská rodina.”
“ Dobrá, zůstaň tedy prosím na Asgardu. Ocením, když tu bude někdo, kdo je na Lokiho milý a má ho skutečně rád. Ocením, když mu pomůžeš.”
Víckrát to opravdu nemohl zopakovat.
“ Jestli mohu něco podotknout a zeptat se, vy jste věděl o tom že Lokiho unášejí a nakazují mu ty hrozné věci?”
“ Bohužel ano, ale netušil jsem, co s tím mám dělat.”
“ Hmm, dobře.” Odpověděla jsem.
Odin se postavil a já také, abych poklekla při králově odchodu.
“ Viktorie, prosím Vás, abyste si neklekala. Nyní jste jako součást rodiny a ta před králem nekleká, jen ve výjimečných situacích. Na shledanou.”
Došel ke dveřím a otočil se.
“ Můžete zůstat v Lokiho komnatách.”
“Děkuji.”
Pak odešel a já osaměla, byl již večer, a tak jsem si lehla na postel a usnula. V noci jsem se pak nečekaně probudila.