Každá láska je jiná - 8.kapitola

        Takže vítám vás u nové kapitoly nejsem na ní nijak pyšná, ale budíž je tu. ( Pozor na chyby)

Každá láska je jiná - 8.kapitola - Únos za lásku

    Informace od Hill mi trochu otevřela oči a poradila mi co by se tak mohlo stát. Říkala něco v tom smyslu jako že Natasha se ochomítala moc blízko kamer hned po obědě. Ale že nic neví, jen to že tam byla. A taky se objevila v záznamové místnosti kde jsou všechny záznamy o všem a všech.

    Okamžitě jsem se zvedla a poděkovala jí. Pokusila jsem se najít kapesník na slzy ale nepovedlo se já u sebe přece nikdy žádnej nemám tak proč teď. Odnášela jsem jídlo a tak jsem si tam vzala i ubrousek. Pak jsem popoběhla a ve dveřích jsem se srazila s Brucem. Ten se lekl a nabral nazelenalou barvu, ale udržel se. Omluvila jsem se mu a spěchala dál. Do kruhové místnosti jsem vešla v klidu hned za Furrym. Požádala jsem jestli mohu nahlédnout do kamerových záznamů ze včera. Povolil to a poslal mě k jednoumu z počítačů. 

Vyhledala jsem kamerové záznamy ze včera z té kavárny a celé je zkoukla. Bylo na nich to že jsem tam s Clintem a že si povídáme a že jsme dost blízko sebe a na konci bylo velké objětí pak mi Clint hodil ruku přes rameno a odešli jsme. Já vím že to bylo štěstím a z přátelského důvodu ale ze záznamů to působí trochu jinak. Tak teď mi dochází co se tak mohlo stát. Když jsem vycházela ze včerejšího oběda Natasha byla se mnou viděla jak jdu někam s Clintem našla tedy kam jsme šli a tak to celé pozorovala. Pro nás to byl důvěrný psychologický výslech pro ni to ale vypadalo jako schůzka. Nedivím se že byla naštvaná, ale co pak dělala v záznamové místnosti. A taky se mohla nejprve zeptat proč jsme byli spolu než mě začala mlátit. Vždyť jsem jí to slíbila ale asi mi nevěřila natolik. Zvedla jsem se a zavřela vše kde jsem byla a odešla jsem do té místnosti. Tam jsem vyhledala Clinta i jí. Bohužel tam byl i výčet vlastností a popis zvhledu potenciálního partnera. To mě u Clinta překvapilo. Má zájem o černovlásky a aby byla chytrá a různé další chujoviny. Tak už zřejmě vím co Tashu utvrdilo v tom že to bylo rande a proto jsem taky dostala. 

Zvedla jsem se rozhodnutá že si to s Natashou vše vyříkám a šla jsem k jejímu pokoji. Nebyla tam a ostatní taky zmizeli proto  jsem se rozhodla jít na pohotovost protže ten moncl mě dost bolel. 

Přijíždím na pohotovost začala mě bolet i ruka na kterou jsem spadla a ten monokl taky nevypadá dobře. V čekárně je tak narváno že si sedám a neoddávám se ničemu jinému než čekání. Po chvilce slyším kola lehátka a tak se jako ostatní dívám co se děje. Už vidím a nestačím se divit na lehátku je samotný Anthony Stark. Překvapuje mě že je ochoten se vézt do nemocnice když má svoje doktory a Bruce. Než mi došlo že se s ním osobně znám a nejsem jen tak někdo sedící v sále tak ho odvezly do dveří. Stihla jsem postřehnout že na mě ukazuje ať jdu za ním. Proč by na mě Stark ukazoval ať jdu za ním. Nechtějí mě pustit ale na svolení Tonyho dovnitř už můžu. Stojím u lůžka a Tony se usmívá od ucha k uchu. Skoro nic mu není tak proč tu je ? 

“Tony co ti je ?” 

“ No spíš mi řekni co tu děláš ty ?”

“ Já jsem tu kvůli monoklu od Tashy protože Bruce a nikdo tam není a já chci vědět proč.” 

“ To je jednoduché mě jen zasáhla kulka a tak si jí musím vyndat z brnění sekla se mi tam víš no a jsme pryč kvůli jedné teroristické skupině, která našla zbraně po temných álfech a chtěla je využít to je vše musím se vrátit do boje jinak tam beze mě zahynou pak ti vše povíme.”

Už byl na nohou a odchýzel a pohrával si s kulkou. Stihla jsem se jen zeptat jestli tam je Clint s Natashou zaslechla jsem jen hlasité “ano” a pak už nic. Stark odešel a já si mohla jít v klidu sednout na lavičku kde jsem čekala  až mě ošetří. Když jsem dosedla přišel ke mě nějaký hoch mohlo mu být tak deset sedl si vedle mě byl velice nesmělý a měl ruku v sádře. 

“Paní vy znáte Iron Mana ?” 

“Ano pročpak chtěl by jsi ho poznat ?”    

“ To ano ale mohla by jste se mi podepsat na sádru četl jsem o vás v novinách prý jste nová členka Avengers. A oni fakt existují že? Úplně všichni ?” 

“Ano existujeme všichni a ráda se ti podepíšu.” 

    Pak odešel a byla jsem vlice překvapená. Potěšilo mě to a zároveň znepokojilo. Co si o mě bude myslet až     zjistí že jsem jen obyč vědec. No usmíval se na mě od naproti kde vedle něj seděla maminka a něco mu povídala. Asi po hodině jsem odešla se zalepeným okem s tím že mám několik žil poškozených. Vracím se do základny když se přede mě zabodne do stěny šíp. Leknu se a v zápětí mám na očích šátek. 

Někdo mě vzal a hodil si mě přez rameno slyším zvuky ale nemohu je rozeznat. Někdo se chechtá a tak se pro jistotu moc nevrtím aby mi neublížili. Asi tak o 10 minut později. Sedím v tmavé místnosti bez oken jen s jednou žárovkou asi mě omráčili protože šátek nemám a nepamatuji si že by ho někdo sundaval. Pak slyším kroky a temný hlas. Vydím postavu ve tmě a mluví ke mě. 

“Víš proč jsi tu ?”

“Ne”

“Tak to by jsi měla, jsi tu protože jsi napravila a rozchodila něco velice vzácného a udělala jsi to bez tohož aby to někdo věděl. Utajila jsi to před světem i před věcí kterou jsi dala do hromady.” 

Ten hlas byl tak temný a děsivý že jsem myslela že se asi schovám někam kam to asi ani nejde. Pak se začal někdo hrozně smát. Přiběhla Natasha a byla napřažená tak že mi dá jednu do zubů zavřela jsem oči a čekala co se stane. Nic. Žádna rána a tak jsem je pomalu otevřela stála tam Tasha a vedle ní Clint. Vypadali tak šťastně jak jen to šlo drželi se za ruce. 

“ Co se to tu děje ?”

“ No je to jednoduché dala jsi nás dohromady při tom útoku jsme museli spolupracovat a já to na Tashinku všechno vysypal. A pak mi zachránila život, jsme si kvit a také jsme spolu.” 

Vysypal na mě Clint a já se nestačila divit.

“ To si ze mě děláte srandu proto jste mě svázali a unesli myslela jsem že umřu strachy tohle víckrát nedělejte.”

“ No jo ale problém je že to víš jen ty a nikdo jiný proto můžeme být takhle spolu jen před tebou. Ostatním to neřekneme jsme přeci agenti ne zamiovaná děcka.” Podotkla Natasha.

Byla jsem vedle jak ta jedle. Jen jsem zírala svým jedním okem. Pak mě rozvázali a pustili. Také se omluvili za hrubosta Tasha za to oko a pak se vypařili. Asi k jednomu z nich do pokoje. Ukázalo se že jsem v centrále. Vylezla jsem z pokoje a chystala se do toho svého. Byla jsem na větvi tak oni jsou spolu sice jsem to odnesla, ale za tu lásku to stálo. Dostala jsem se k sobě do pokoje bylo 8 hodin večer a už jsem nechtěla s nikým mluvit. Byla jsem mimo a bolelo mě oko ale uzdravovalo se poměrně rychle. Asi tím sérem. Ještě večer přišel Furry.

“ Dobrý den jednohočko, chtěl jsem se vám omluvit slečno za to že jsem poslal Hillovou ať vám vynadá za ztrátu dvou agentů. Doufám že mi to odpustíte.”

“ Ale zajisté piráte.” pousmála jsem se nad představou že dohromady máme jen dvě oči.

Furry se trochu zamračil a pak se otočil a odešel. Když odcházel podotkl jen že se mám podívat na zbraně těch temných álfů že by to pro mě mohlo být zajímavé.  Jsou u mě v laboratoři. Na to ale dnes už nemám náladu.